2.4.2024
Včerejší domluva byla, že vstaneme, až vstaneme. Respektive v 10 dopoledne přijde náš průvodce domluvit zbytek věcí ohledně treku. To moje tělo nemůže slyšet, protože hned přepíná do ultra dovo módu. 😂 Ráno taky podle toho vypadalo. Probírám se v osm, ale jen se otočím a pokračuji dále ve spaní. Před devátou mi Radek říká, že si rychle skočí na snídani. Já kyvnu a říkám si, že snídani už asi nebudu hrotit, v deset má dorazit průvodce. Radek je za minutu zpátky, že holky do 5 minut jdou taky. Ok, hned přepínám, vyskočím z postele a fičím taky. Plán je najít nějakou Bakery. 😉 Ale nejprve naše oblíbená rušná hlavní ulice, tentokrat za světla. Provoz opět masakriální, ale nyní to řídí policajti.
Za chvilku najdeme Bakery, kde ale není místo na sezení, takže kupujeme dobroty s sebou a vracíme se na hotel. Hotel má střešní terasu, takže snídaně se odehrává s luxusním výhledem na všechny strany. Den jsme nemohli začít lépe. Jsme překvapeni, jak blízko Káthmándú jsou celkem vysoké kopce. Tohle jsme minule neviděli.
Dnešek bude celý vyhrazen na zařizování všech důležitých formalit či nákupu, at máme vše ok na příští dny. Průvodce Laxman nakonec dorazí později, ale s tím se počítá – jsme v Asii. 😉 Je třeba zařídit povolení na trek, tak si průvodce bere naše pasy a taky všichni platíme za celý trek. Po zaplacení průvodce vtipně pronese: “Tak se uvidime za rok.” Ano, za normálních okolnosti bychom více řešili odevzdávání pasů a peněz člověku, kterého vidíme prvně, ale průvodce byl Kláře doporučen jejím kamarádem, takže jsme v klidu a jeho hlášení se zasmějeme. Když si ve finále ujasňujeme, co všechno je skryto v platbě a přijde řec na jídlo, tak borec řekne, že stačí říc tohle a pokračuje v češtině: “Mám hlad.” 😂😂😂 To nám jen potvrzuje, že průvodce bude více než ok. Nakonec se domluvíme, že se s pasy vrátí kolem dvanácté.
Dalším úkolem je doručit zdravotní věci do kanceláře agentury, se kterou Klára vše komunikuje. Jedná se o 2 menší tašky, takže je samozřejmostí, že tašky bereme my pánové. Klára se i tak ptá, zda to je ok, takže musím “jasně” naznačit, že mé gentlemanské srdce krvácí, a že je přece automatické, že to poneseme my (pánové). 😂 Děláme si s Radkem srandu, že vypadáme, že neseme něco “zajímavého” a než dorazíme do kanceláře, tak nás 2x zastavují borci a: “Cargo? Cargo? Help?” Asi jsme opravdu vypadali zajímavě. 😉 Nejprve bylo ale třeba najít obchod s mandalami a skrz něho a dalších třech pater jsme se prokousali do 4. patra, kde byla kancelář. Níže foto security nosičů. 😉
Klára předá tašky a vyřídí si veškeré nutné formality. Pak se pomalu vracíme na hotel, kde před recepcí čekáme na průvodce. Ten samozřejmě přichází i s našimi pasy a vše je v pořádku. Chvilku se ještě bavime o teplotě a aktuálním počasí na treku a končíme s tím, že se zítra setkáme zde v 6:30! Takhle na mě. Žádné vstaneme, až vstaneme. Jasný čas a je vyřešeno. 😂
Odpoledne je vyhrazeno 4 důležitým bodům: 1. SIM karta, 2. nákupy, 3. oběd v naší prověřené restauraci, kde dělají luxus Naan placky a 4. návštěva Czech pubu (česká hospoda Honzy Trávnička aka Tráva.
Nejprve tedy nová SIM karta, kterou potřebuje Klára na svůj pobyt v Nepálu. Jdeme do hogo fogo centra jednoho operátora, kde se jde přes stráž! Uvnitř to je jiný svět – vše luxusně vybavené a za chvíli má Klára novou aktivní simku.
V rámci nákupů sháním podrobnou mapu Langtang údolí, ať se nám přehledně plánují jednotlivé sekce. Mapu prý seženu v oblasti, kde jsme bydleli minule, takže to bude fajn pocit se procházet ulicemi, které dobře známe. Během hledání obchodu Evu osloví mlaďoch a ptá se na klasické věci: odkud jsi, proč v Nepálu, atd. Mě zaujme to, že je i něco vyšší než Eva, což je spíše výjimka, protože v Nepálu jsou většinou menšího vzrůstu. Až potom si všimnu, ze Eva stojí o schod níže než on. 😂😂😂
Kolem půl třetí si již pochutnáváme na luxusních plackách a masala omáčkách. Tenhle podnik opravdu nezklame. Až mám nutkání hned poslat Karlosovi ze srandy fotku a text ala: “Kde jsi? Domluva byla jasná – v půl třetí v naší oblíbené restauraci s naan plackami. “ 😂 Tohle mu ale nemůžeme udělat. Ups, já to napsal tady. Sorry, Karlosi. 😂
Po pozdním obědě máme pořád dobrý čas, takže se noříme do neskutečně živých úzkých uliček, které mají neopakovatelnou atmosféru. Jsme svědky toho, jak se opravují ty neskutečné chumle elektrických drátů. Rád bych chtěl vědět, co se dotyčnému honí hlavou, když to opravuje. Tipuji něco ala: “Byl to drát č. 28 nebo drát č. 97? Kdo si to má pamatovat.” 😉
Nebo kolem nás projde borec a zádech tohle.
Ano, dámy a pánové, tohle je lednička. 😉 Toto je Asie v neředěné, čisté formě. Luxus!!!
Fascinuje mě, že mezi těmi vysokými domy jsou pořád místa na mini náměstí, kde jsou stupy či jiné náboženské stavby. A taky to, že prodávat lze opravdu všude. 😉 Cíleně i necíleně se prokousáváme uličkami a nasáváme tuto neopakovatelnou atmosféru provoněnou hořícími vonnými tyčinkami.
Při cestě směrem k Czech pubu nacházíme mini skryté náměstí, které díky zapadajícímu slunci má místy až magickou atmosféru, což znamená jediné. Fotíme jak smyslů zbavení. 😉
Před šestou plníme čtvrtý bod – Czech pub. Usedáme na střešní terasu a objednáváme light jídlo – polévky či palačinky. Radek jen tak z hecu při obdržení jídla řekne česky děkuji a mladá nepálská číšnice pohotově odpoví česky: “Prosím!” 😉 Podle všeho je třeba ovládat základy češtiny, jestli chcete obsluhovat v Czech pubu. 😂😂😂 Během večera přicházejí další a další hosté a většinou z úst zní čeština. Ano, být v Káthmándú a jako Čech nenavštívit Czech pub je jako byste v Káthmándú nebyli. 😉 Nakonec dorazí i majitel Honza Trávníček.
Kolem půl sedmé se zvedáme a cestou na hotel si kupujeme jídlo na zítřejší cestu autobusem – doba přejezdu se rozevírání mezi 5-ti až 8-mi hodinami. 😉
Po příchodu na hotel si hned přejeme dobrou noc a valíme na pokoje. Je třeba se finálně dobalit na zítřejší přejezd a taky se vyspat. Budíček bude trochu dříve než dneska. 😉
P.S. Všimli jste si, jak stylově jsme začali a končili dnešní den? Střešní terasou. 😉
Uzijte si to 🙂 ja mel dneska luxusni cinsky Bun-cha. 😀 takze si to ctu s plnym zaludkem 😃