11.7.2023 – kam až dojdu?
Vstávám po sedmé a do zpěvu mi není. I tak do sebe dostanu suchý chleba, sbalím se a pomalu vyrážím dále. Opět je slunečno, ale já jsem naštěstí schován v březovém háji. Terén je rovinatý, takže to v rámci možností jde. Za hodinu procházím kolem chaty Bäverholmen, která je přímo u jezera Laisälven.
Zbytečně se nezdržuji a postupuji dále. Trasa začíná mírně stoupat, ale zatím bojuji. Proplétám se v březové džungli, kde je terén celkem náročný – spousta kořenů, balvanů, mokřiny, atd. Jediné pozitivum je, že se konečně zatáhlo!!! Ale i tak se mi dobře nejde.
Prokoušu se kolem jezera Iraft a na jeho konci mě čeká mini civilizace – Adolfström, kde se podle všeho jezdí na dovolenou – spousta chat, kemp, atd. Já jen propluji, za Adolfstöm si dávám pauzu a doslova natlačím do sebe jednu energetickou tyčku. Tělo nechce přijímat ani jídlo ani vodu.
Pokračuji, ale následuje táhlé stoupání, takže si dávám co proto. Pomalu sunu krok za krokem a kolem dvanácté si dávám pauzu, kdy se celý zabalím, aby na mě nemohli mušky + komáři a usnu na 45 minut. Po probuzení se cítím o trošku lépe a vidím to i nadějně, co se týká toho, že bych to dneska dorval až do Jäkkvik, což bylo stále nějakých 15 km. Za sebou jsem dneska měl 16 km. Bohužel za cca 15 minut se mi udělalo tak špatně, že jsem hned věděl, že dneska končím. Naštěstí jsem u vody – jezera Luvtávrre, takže aspoň něco. Sotva postavím stan a vyčerpáním usnu na další cca 2 hodiny.
Odpoledne polehávám, ale je mi hodně špatně. Bohužel tělo nic nepřijímá. Napiju se vody a ta za chvilku letí ven. Aspoň se počasí konečně umoudřilo a dokonce je pár přeháněk, což oceňuji. Ku večeru se vyhecuji napsat články, ale jsem schopný napsat pouze za včerejšek, a pak opět sotva ležím. V hlavě mi samozřejmě běží spousta scénářů, co je příčinou – já to vidím na to masakr horko za poslední dny a nulový stín. Ironií je, že zatím (zaklepat) nohy jedou na jedničku. Zato žaludek má nyní pětku s vykřičníkem. Další věc je, že já to mám rozplánované tak, že zde není prostor na den volna. Už vím, že se mi to rozpadlo, jen zatím netuším jak moc. Ale nejprve se musím dát do kupy, a pak se uvidí. Usínám kolem 18:30.
Dneska: 17 km, celkem: 156 km