12.10.2022 – čekání na let
Před půlnocí jsem zabral a podařilo se mi spát až do 7:15, jak bylo v plánu. Pomalu to začínám narovnávat, co se týká spaní. 😉Před osmou jsme na snídani – dávám si Bread omeletu a černý čaj, který mě doufám nahodí. 😉 V osm máme další briefing, ale situace je bohužel pořád stejná. Zatím se nelétá, možná odpoledne – další kontrola Pavlem bude v 10. Pavel už musí znát cestu na letiště po slepu. Po snídani ještě chvilku sedíme a probíráme všechny možnosti. Kolem devíti odcházím na pokoj, další briefing je domluvený na 12:00. Na pokoji za chvilku usnu a proberu se těsně před dvanáctou!!! Ještě mi asi chybělo pár hodin spánku. 😉
V poledne je tedy další briefing a dneska určitě neodletíme, i když se Pavel snaží seč může. Ale má stále více a více informací, už ví, koho na letišti masírovat. Tohle je Nepál, tady to nefunguje jako v Evropě. Je třeba vědět, kam, koho oslovit. Na odpoledne máme teda rozchod, i když původní plán byl zůstat na hotelu a být připraven kdykoliv vyrazit na letiště. Skoro celá parta se vydá na společný oběd do nedaleké restaurace, která byla doporučena jedním Alpiňákem. A byla to opravdu dobrá volba – fajn prostředí, luxus usměvavý personál a výborné jídlo. Co se týká výběru jídla, tak to je v podstatě jednoduché – buď Momo knedlíčky, Chaumin (nudle) nebo smažená rýže. A vše ve variantě s kuřecím masem nebo vegetariánské. 😉 Dávám si nudle a jsou výborné. Líbí se mi, že vidíme přímo do kuchyně, jak se jídlo připravuje. Nakonec dáme skupinovou fotku s částí personálu.
Po návratu z oběda se připojím ve 2:15 odpoledne k Radkovi, Karlosovi, Hance a Jirkovi a jdeme se projít po městě a zároveň najít poštu. Znělo to jako lehký úkol, co se týká pošty, ale místní buď vůbec nerozuměli nebo nevěděli, kde je. Jirka to trefně okomentoval, že dříve odletíme než najdeme tu poštu. 😂 Nakonec jsme něco “našli”, ale vůbec to nevypadalo jako pošta a hlavně tam neprodávali pohledy. A kvůli tomu se hlavně hledala pošta. Jdeme tedy do “centra”, kde možná nějaké najdeme. Nakonec ani tam nic neklaplo, ale aspoň jsem se prošel. Počasí bylo odpoledne víc než luxusní – možná až moc horko a dusno.
Mezi 4-6 odpoledne jsme jenom tak na pohodu na hotelu. Stále dochází k výpadkům el. proudu, takže např. na záchod chodím raději s čelovkou, abych neměl o “zábavu” postaráno. 😉 Samotný hotel je v zajímavé budově. Zepředu se do hotelu vchází do “suterénu” (osobne bych ten hotel minul 😉), ale na opačné straně ve stejném patře je balkón s luxusním výhledem. Je to tím, že je daná budova postavena v ostrém svahu.
V šest se celá skupina odebereme na večeři do stejné restaurace jako na oběd, protože měla úspěch. Protože se již “známe”, tak se vřele vítáme a každý zapluje do “své” židle. Na večeři si dávám smaženou rýži. Protože nás tam je všech 18, tak příprava jídla trvá a nakonec tam jsme skoro do osmi. A tak po jídle uděláme briefing v restauraci. Úkol na zítřek je jasný: MUSÍME ODLETĚT!!! Plán je být hned od rána na letišti připraveni kdykoliv naskočit na letadlo. Odchod z hotelu je tedy domluven na 5:15 ráno. 😉 Takže po návratu z večeře jdeme s Evou víceméně spát.
Tak snad už fakt odletíte😃🎈