1.9.2022 – takový přesunovací den v lese
Tak teplota v noci byla neskutečná – hodinky ukazovaly 12-13 stupňů!!! Až jsem tomu nevěřil, ale spokojené a zimou se neklepající tělo bylo důkaz místo slibů. 😉 Vstávám kolem třičtvrtě na sedm a další paráda je, že je nulová kondenzace ve stanu. Venku fouká lehký vítr a vše je luxusně vysušené. Dnešní noc a ráno se fakt povedlo.
Tradičně v osm již kráčím po trailu, který se lehce proplete lesem a najednou jsem na horské louce s parádním výhledem do obrovského údolí. Hned ale zpozoruji, že výhled je opět pod “závojem” kouře.
Kolem dvou mil tedy sleduji otevřený prostor a říkám si, že to dneska začíná velice dobře. To jsem netušil, co bude po zbytek dne. 😂 Začínám lehce stoupat a zmizím v lese. Tam zažiju lehký šok, kdy z ničeho nic zabučí kráva, kterou samozřejmě nevidím! 😂 Tak tady v lese bych krávy nečekal. Zajímalo by mě, jak je majitel nahání. 😉
Po desáté mám první pauzu, kdy zrovna dokončím stoupání. Mám rád, kdy den na trailu není narušen stopováním do/z města, road walkem či něčím jiným. Pak nemám rozhozený čas na jídlo, dobře to šlape, prostě všechno hraje hned od rána. 😉
Následuje pasáž, kdy to co klesnu vzápětí musím vydobýt zpátky. A pak klesám k vodnímu zdroji, kde naberu tradičně 3 litry a hledám místo na polední siestu. Mám štěstí, kousek za vodou je fajn místo. Protože již mám skoro 13 mil z plánovaných 24, tak je pauza více jak hodinová. 😉
Po obědě mě nejprve čeká 2 mílový výstup, ale je šikovně navržen, takže se mi to daří zvládnout bez propocené košile. 😂 Na vrcholu je kousek od trailu místo s výhledem, ale že by mě ten výhled posadil na zadnici se říci nedá.
Následuje samozřejmě směr dolů, kdy na trailu začíná být vysoká frekvence popadaných stromů. Takže si zavzpomínám na Colorado a jedu tradiční taktiku; Přelez, přeskoč, podlez nebo obejdi. Na konci klesání beru vodu na večer, protože další 5 mil už nic není. Váha batohu víc než solidně naskočí, ale jsem rozjetý, takže ještě zarvu jednu míli do kopce, kde jsou opět popadané stromy a na konci stoupání mám zaslouženou pauzu.
Poslední 4 míle lehce klesnu, a pak už jsou mírné vlny. Pořád jsem v lese, kde je spousta popadaných či polámaných stromů, takže tady určitě spát nechci. V mapě vidím, že tam, kde chci končit, by měl být prostor bez stromů v rámci hory Bison. Jakmile jsem na místě, tak se musím dostat skrz polámané peklo. Je to solidních deset minut hledání cesty, ale nakonec je přede mnou otevřená louka, kde se bude spát daleko bezpečněji a klidněji.
Čas je těsně před sedmou, takže paráda. Vařím si večeři – bramborová kaše s česnekem a na pohodu doklepnu dnešní přesunovací den. Ono ne každý den jsou parády s výhledy, někdy je třeba se přesunout od jedné parády k druhé. 😉 Před osmou už stojí stan, takže povinná fotka stanu a hup dovnitř.
Mám signál, takže je v plánu nahodit 2 články. Bohužel u druhého článku mi začne aplikace zmenšovat obrázky a já další hodinu ztratím tím, že zjišťuji, co se stalo. Nakonec to musím manuálně obrázek po obrázku upravovat. Netuším, co se stalo (update aplikace?), ale není čas to zjišťovat. 😉 Během mého pátrání se ozve Terka a dozvídám se, že museli přeskočit, protože za mnou je požár. A do toho bodla Terku vosa do nohy a solidně ji otekla. Terka má na tohle velkou smůlu. V půl 11 mám hotovo a jdu spát.
dneska: 23 mil (37 km), total: 2 251 mil (3 602 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)