19.8.2022 – nutné volno v Leadore
Probírám se po sedmé a na pohodu začínám dnešní volný den. 3 hikeři, kteří stanovali blízko mě, se již chystají na odvoz, který mají domluvený na 8 ráno. Já mám na 8 ráno domluvený video hovor s ČR, takže se bylo třeba taky připravit – opláchnout se, učesat a nasnídat se. 😉
V 8 se spojíme a já pokecám s rodinou, která je v plném počtu. Jako tradičně je o čem hovořit, tak z toho je příjemná hodina a půl. Pak si přisednu k piknik stolu ke Katce, která zrovna chystá snídani a dozvím se, že včera večer začali mít bolest svalů, atd. a jsou solidně unavení. Tahle sekce je opravdu začarovaná. Za chvilku se připojí i Petr a na pohodu kecáme až do jedenácti. Katka s Petrem jsou fajn – stejně jsem to měl s Terkou a Lubošem. S někým si prostě sednete hned od začátku a není to na sílu, je to přirozené. 😉
Pak jdeme všichni 3 odpočívat, protože tohle má být hlavní náplň dnešního dne. Slunce už zase jede na plný plyn, tak oceňuji vzrostlé stromy, pod kterými jsem schován. Kolem poledne se Katka s Petrem rozhodnou přesunout na další noc do nějakého motelu. Loučíme se, ale věřím, že se ještě potkáme na trailu. Já pokračuji v lenošení a taky začnu studovat systém permitů pro Glacier národní park, kde CDT končí. I zde to bude zajímavé, co se týká rezervace. Zatím vše jen studuji a průběžně zjišťuji info od ostatních hikerů, kde chtějí skončit (jsou 2 místa, kde se končí s Kanadou), jak se dostanou zpátky do civilizace či jak to vidí s těmi permity.
Ve 13:30 jdu do centra na oběd a nákup na dalších 5 dní. Restauraci není třeba hlásit, pořád ta samá. Dávám si kuřecí tortillu a salát. Je třeba do sebe dostat co nejvíce zeleniny, kterou na trailu nemám. 😉 Již v restauraci vidím další 3 nově příchozí hikery. Pak jdu do obchodu, kde to je trochu ořech, co se týká snídaní, ale nějak jsem vymyslel. Při placení ještě poprosím o 20$ v hotovosti, abych měl zítra co dát Randymu za odvoz. Jediný bankomat v restauraci nefunguje, tak je najednou problém získat hotovost. Vítejte ve městečku, kde žije cca 105 lidí. 😉 Ale působí na mě moc fajn, je to takový minisvět ve světě – tady to všechno plyne jinak, řeší se jinak, všichni se znají. Příklad – na poště je plakát, že jedna dáma nabízí mimo jiné vyzvednutí léků na předpis v nejbližším větším městě Salmon.
Před půl čtvrtou jdu směrem ke kempu a opět luxusní načasování – zrovna jede kolem Randy s další várkou novych hikerů, takže mě hodí do kempu. Tam se domlouváme na zítřejší ranní odvoz na trail. Zatím nikoho nemá, tak si dáme čas 8:00, ale s poznámkou, že kdyby někdo chtěl jet později, tak mi to nevadí a ať to spojí dohromady.
Následuje klasické přebalení nákupu do skladnější formy, ať se s tím zítra nezdržuji. Pak nastává další loučení, tentokrát s párem bot č. 3. Donesly mě z Rawlins až do Leadore, což je 633 mil (1 013 km). Levá bota vypadá ještě ok v rámci možností, ale u pravé boty, ani nevím jak, se mi podařilo vnitřní část lehce natrhnout, a pak už to byla snadná cesta k tomu, co je na fotce níže. 😉
Kolem šesti píšu článek a večeřím – koblihy a borůvkový koláč. Dneska chci co nejdříve zalehnout, abych byl co nejvíce připraven na další sekci. Teď večer se cítím ok, ale otázka je, jak to bude zítra při zátěži – batoh, horko, spoustu mil. Musím vyrazit a uvidíme. 😉
dneska: 0 mil (0 km), total: 1 977 mil (3 163 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)
Honzo, diky moc za pohľadnicu. Moc nás potešila. Držíme palce! Máj sa!!
Rádo se stalo, Katko. 🙂