83. den na CDT

25.7.2022 – začátek luxusní alternativy

Tak noc teplotně hodně překvapila, ale bohužel nemile. Kolem třetí se probouzím a hledám péřovou bundu. Hodinky ukazují 4 stupně! Zlatá Great Divide Basin. 😂 Ráno je venku všechno mokré – asi ještě jednou pršelo, ale já tvrdě spal. Jakmile se objeví první paprsky, které se opřou o mokrou louku, tak se začne z louky “kouřit” a vypadá to jako nějaká scéna z filmu.

V osm startuji a během 15 minut kraťasy posbírají vodu z malých stromků u trailu a boty+ponožky zase vodu z trávy a mini keřů. Aspoň, že jsem si přitom “umyl” lýtka. 😂 Dneska je v plánu nejprve 7 a něco mil na oficiální trase, kde mě mimo jiné čeká výškových 570 metrů na 6 mílích, a pak naskočím na alternativu. V podstatě celé stoupání jsem zavřený v lese, jen sem tam vykouknou louky se vzdálenými skalami/horami. Jsem překvapen, protože jsem měl za to, že se díky stoupání dostanu nad hranici lesa a začnou ty očekávané parády. Ok, musím vydržet. 😉 Finální část stoupání mi lehce připomněla Colorado. Na vrcholu uprostřed lesa si dávám pauzu a jsem spokojen s časem, zatím to jde.

Po pauze klesám a vletím do oblasti, kde je hromada popadaných stromů a tady čistící rota zatím nedorazila. Citelně, ale velmi citelně zpomalím a někdy jsem úplně mimo trail a beru generální směr dolů. Byla to míle a něco a čas byl mazec.

Naskakuji na alternativu s názvem Cirque of the Towers (Cirkus věží). Název má, za mě, velkou vypovídací hodnotu – čekají mě skalní věže, kam se podívám. 😉 Bohužel první 1.8 mil je neředěné peklo v podobě popadaných stromů a místy neexistujícího trailu. A do toho solidně stoupám. Jestli jsem v předešlé části zpomalil, tak tady jsem se místy zastavil. 😂 Některé pasáže úspěšně atakovaly na nejdrsnější prolézačky v Coloradu. Po skoro hodině a půl dorazím k bezejmennému jezeru a dávám si oběd. Tam potkávám hikerku, kterou vidím prvně a oba se shodujeme, že to byl mazec. Naštěstí od jezera už to bude na pohodu.

Po obědě se trail za chvilku vytrhne z lesního sevření a uvelebí se v krásném údolí, kde protéká potok Little Sandy a hlavně napravo začínají vyrůstat skalní věže. Začíná se mi tady líbit, hodně líbit. 😉 Na předešlé peklo si ani nevzpomenu a kochám se luxusním okolím. Trail nenápadně stoupá údolím, které neskutečně kvete.

Za další 4 míle se trail zakousne do svahu a čeká mě ostré stoupání do sedla. Slunce jede na maximum, takže si dávám do těla. Ale výhledy jsou parádní.

V sedle jsem kolem čtyř odpoledne a dávám si pauzu na doplnění chybějící energie. Je tak větrno, že si musím obléci mikinu, protože pocitově je mi zima, i když slunce pořád jede svoje. V navigaci zjišťuji, že jsem v nějakých 3 500 m.n.m. 😉 Pohled za sedlo je samozřejmě taky luxusní. Po pauze tedy sestupuji a teprve teď se mi pohled za sedlem ukáže v plné kráse s jezery. Naprosto boží pohled a já fotím jak urvanÿ z řetězu. Během krátké doby sestupuji až k jezeru, takže se mi lehce připomenou kolena, abych to s těmi sestupy nepřeháněl. 😂

Trail téměř kopíruje hranici jezera a já doháním “ztracené” míle díky dopolednímu peklu s popadanými stromy – dneska bylo v plánu zajít 22 mil, ale už tuším, že to neklapne. Ale to mě až tak netrápí, protože si tuto pasáž kolem jezera vyloženě užívám.

Jakmile opustím jakoby na 2 části rozdělené jezero, tak opět celkem prudce klesám a dostávám se zpátky do lesa. Nakonec se dostanu na pomyslné dno dalšího údolí, kde je další jezero. U jezera vidím několik stanů, ale tohle nejsou CDT hikeři, ale klasičtí dovolenkáři. Já kolem jezera doslova proletím, protože jsou všude celá hejna komárů připravena na další návštěvníky.

V půl sedmé si beru vodu a rozhodnu se, že si již uvařím večeři (Knorr rýže s příchutí kuře), abych pak nemusel vařit daleko od stanu. Již jsme v oblasti s medvědy, takže je třeba se podle toho chovat. Uvidím, zda mi to takhle bude vyhovovat – vařit cca míli před koncem hikování.

V 19:15 jdu doklepnout poslední 1,4 míle, které budou jenom stoupat. Trasa vede v solidním kamenném prostředí, takže to je místy zajímavé až skoro lezení. Čím jsem výše, tak se za mnou vynoří zapadajícím sluncem osvětlené věže, které mi dělaly společnost v odpoledních hodinách. Po osmé dorazím do sedla a mám pro dnešek splněno. Za sedlem je luxusní linie dalších skalních věží a já už vím, jak nasměruji stan – s výhledem na věže samozřejmě. 😉

Večerní rutina je daleko rychlejší, když nemusím vařit, takže za chvilku jsem již v teplém spacáku a vybírám fotky z dnešního luxusního dne. Alternativa potvrdila historky, které o ní kolují mezi hikery. 😉

dneska: 20 mil (32 km), total: 1 505 mil (2 408 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)