24.5.2022 – celý den asfalt a Grants
Probouzím se v 5:50!!! Tak takhle by to nešlo. 😂 Otočím se na druhý bok a přesvědčím tělo, aby spalo až do sedmi. Na tohle jsem odborník. 😉 Ze včerejších mraků nezůstalo vůbec nic, obloha je opět vymetená. Dneska mě čeká asfalt až do Grants = 21 mil na té černé „parádě“. Po osmé jsem připraven, hlava je nastavena na cca 7 hodin chůze a rovnou do toho skočím. Prvních pár mil mi dělají společnost skály napravo a když jsem v jejich stínu, tak je mi celkem zima. Chvilku s tím bojuji, ale nakonec obleču mikinu, i když podle Slunce a vymetené oblohy by mělo být teplo.
Za 6 mil jsem u rangerské stanice, která je dneska zavřená. To nevadí, protože já potřebuji pouze vodu a ta je před budovou. Je něco málo po desáté a já prohazuji pořadí jídel. Vařím si “oběd” – Ramen nudle. Přece jenom tohle je jedinečná šance si v klidu uvařit mimo cestu.
Před jedenáctou jsem zpátky na asfaltu a čeká mě posledních 15 mil. 😂 Proti mě se v dáli postavila obrovská zeď, která mi bude ukazovat směr dalších 9 mil. První míle po “obědě” se ukrajujou nějak pomalu, ale pak se pohybový aparát rozjede na plné obrátky a najednou to krásně odsejpá. Přesně po 3 hodinách přecházím Interstate 40.
Po překročení Interstate 40 jsem měl v plánu pauzu, ale nebylo kde a taky jsem byl dobře rozchozený, tak jsem pokračoval dále. A pokračoval jsem po matce všech silnic, po cestě, kterou si chce projet každý motorkář. Ano, bavíme se o slavné ROUTE 66. Zbývalo mi pouze 6 mil – cíl byl na dohled, ale tu se vrátil na scénu vítr. Pardon, slovo vítr nevystihuje, co to bylo. Mega vichr, který to samozřejmě tlačil proti mě. Místy jsem měl co dělat, abych vůbec postupoval dále. Díky hradbám (horám) na obou stranách v tomto údolí si připadám jako v aerodynamickém tunelu, kde se zrovna testuje, jaký max. vítr vydržím. Abych podpořil toto tvrzení, tak níže fotka, kde je vidět mini tornádo z prachu, které se na chvilku vytvořilo na opačné straně údolí. 😉
Po hodině a půl boje s větrem se konečně dostávám skoro do města a procházím kolem luxusního vrakoviště aut, kde je i slavný pivovar.
Já se nezastavuji, protože za chvilku mě čekala odbočka do oblasti s motely, restauracemi a obchodem Walmart. Tady strávím 2 noci v Motelu 6.
Proč 2 noci? Zítra mě čeká finální rozhodnutí, co dál. Jak jsem již psal, od Grants je skoro celý trail uzavřen až po město Chama. Chci tedy zvážit všechna pro a proti a rozseknout to. 😉 Chvilku jsem na pokoji a kolem 5 jsem se vydal na večeři. Tentokrát to vyhrál podnik Denny’s. Dávám si Avocado cheesburger, hranolky a ledový čaj. Prostě kalorická bomba. 😉
Pak se jdu podívat do Walmartu, protože si to tam chci prohlédnout, abych tam zítra zbytečně nebloudil. Kupuji plynovou bombu a nějaké ty vitamíny (džus). Na pokoji jsem zpátky v 7 a řeším nákup věcí na Colorado. Z Ghost ranch se nikdo neozval, takže si to musím zařídit jinak. Nejprve si vše vyberu na Rei.com (velice známý outdoor obchod v USA) a při placení mi začne oznamovat, že tohle vlastně není skladem a pak tohle (ale do košíku to dát jde a tváří se to, že to je skladem). Moje nervy. 😂 Vykašlu se na to a jdu na Amazon. Tam to měli opravdu skladem, takže po více jak hodině mám nakoupeno. Nechal jsem si to poslat na poštu do Chama. No a pak zbývala poslední věc. Teda 2 věci – nahodit článek za včerejšek a napsat článek za dnešek+nahodit ho. Končím před půl 12. Ale zítra je volno, takže no stres. 😉
dneska: 21 mil (34 km), total: 412 mil (659 km)