14.5.2022 – začátek Gila River alternativy
Na včerejší noc jsem se zodpovědné připravil (jistila to mikina), ale tentokrát nemrzlo. Probouzím se nezvykle po šesté, a tak si ještě trochu poležím. Jak mi psal Marťas na FB – jsem přece na DOVOLENÉ. 😂😂😂 Po půl sedmé mě ze spacáku vyžene svědomí a začíná se psát 11. den. Díky tomu, že stále nespím ve stanu, tak jsem ráno celkem rychle hotov. V 7:30 jsem připraven ukousnout další část CDT. První část se nese na mini hřebenovce a do toho fouká příjemně chladný vánek. Takhle se mi to líbí.
Po cca 4 mílích dojdu na prašnou cestu a parkoviště uprostřed lesa. A tady se odpojuji od oficiální cesty CDT a beru alternativu Gila River. Tuto alternativu bere drtivá většina hikerů, protože je daleko zajímavější. První část jde opět po prašné cestě a jen to potvrzuje, že CDT je opravdu hodně o tom si to odšlapat. Po pár mílích se konečně rozloučím s cestou a pokračuji po klasickém trailu. Zanedlouho narazím na tekoucí vodu!!! Mám malé Vánoce. Toto je, jestli se nemýlím, první povrchový tekoucí zdroj od Mexických hranic! Mazec, když nad tím začnu přemýšlet. Nabírám 2l a ještě se příjemně ochladím, protože voda je studená.
Následuje pasáž, která jde doslova divočinou – prokousávám se vedle vyschlého koryta v mini kaňonu. V poledne hledám klasicky místo, kde se na cca 2 hodiny ukryji. Chvilku to trvá, jsem přece jenom pořád v tom mini kaňonu, ale nakonec se zadaří najít fajn místo pod stromem. Líbí se mi, jak si tělo začíná zvykat na režim a podle toho vyžadovat doplnění energie. Jen tak dále. Zaklepat.
Po druhé odpoledne startuji, tady se to již dá – teplotně jsme trochu méně než v poušti a je zde přítomný stín. 😉 Už si říkám, že to bude takový normální den a tu dostávám pokyn z režie, že se nemám bát. To hlavní teprve přijde. 😉 Trail se dostane na jakési kamenné plotny a výhled do údolí je dechberoucí. Tak tohle je velká paráda. Fotím jak zběsilý a neumím se vynadívat. Fotky řeknou více.
Po cca luxusní hodině trail prudce klesá, aby následoval nejprve vyschlé řečiště, kde to byla solidní opičí dráha. Zde jsem velice dobře zúročil jedničky z gymnastiky. 😉 Nakonec se v řečišti vynořila voda a já si mohl nabrat na zbytek dne. Poté samozřejmě muselo následovat stoupání. Toto patřilo do skupiny ala: Projektant trailu zapomněl na kopec a protože nebyl čas něco vymyslet, tak to navrhl středem nahoru. Fakt solidní mazec – v kopci jsem se několikrát zastavovat a vydýchával. 😂
Pak se to uklidnilo a trail po vrstevnici pomalu stoupal. Tím, že jdu alternativu, tak nemám v navigaci profil trasy = netuším, kdy přijde další překvápko v podobě stoupáku. 😉 Dívám se po okolí a hádám, kde tady z toho vylezu, protože všude kolem mě je hradba. A tu trail krátce prudce klesá a já najednou vidím v protilehlém svahu trail, který vypadá jako na stojáka postavený požární žebřík! Si dělají srandu? Tohleto v půl šesté večer? 😂 Zakousnu se a postupnými kroky se blížím do mini sedla. Čím jsem výše, tím mám krásnější pohled do celého údolí i s horami v pozadí. Díky zastávkám na focení mám šanci se vydýchat. 😂 Pomyslnou hradbu v mini sedle překonán před šestou.
Následuje pozvolné klesání, a tak se mi daří ukrajovat další míle. U jedné “křižovatky” potkávám 5 hikerů!!! Pro mě neuvěřitelné, protože to je skoro po 4 dnech. Už jsem si říkal, kde všichni jsou. 😂 A jednoho poznávání z PCT 2019. Prohodíme pár vět a já pokračuji. Chci dneska zajít co nejdál. Mám nádherný západ Slunce, takže dnešní luxusní den končím stylově. Po půl osmé si stelu na neobvyklém místě – zarostlé lávové pole. Dál trail začal prudce klesat, tak to bylo tady nebo budeš mít co dělat, abys něco našel do tmy. 😉
I tak se mi daří najít rovné místo bez kamenů a hned se pustím do večeře, protože díky velkému převýšení mi solidně vyhládlo. Dneska opět vařila firma Knorr – rýže s příchutí Teriyaky. Než se dostanu k fotkám a článku, tak je půl deváté a tak to doťukávám s čelovkou. Velká únava, ale tuhle únavu já můžu. 😉 Již pracuji na tom, abych si tento luxus den napevno zacementoval v paměti.
dneska: 24 mil (39 km), total: 189 mil (302 km)