12.5.2022 – budu mít dost vody?
Opět se probouzím kolem 6:30, vypadá to, že tohle bude zatím můj čas otevřít oči. 😉 Začnu ranní klasiku a musím si obléci péřovku, protože Slunce se ještě nedostalo až ke mě. Krapek rozdíl oproti poušti. Po snídani, vyčištění zubů a umytí hrnce mi zůstaly 2 litry vody. Není to žádná sláva, ale s tímhle budu muset dneska pracovat. Další voda je až za 14 mil = skoro 5 hodin čistá chůze. Ano, tohle není zájezd z Čedoku, ale CDT, které staví přede mě jednu výzvu za druhou. Ale tak to mám být, tak to je správně. 😉
Je fajn, že dneska trail bude celou dobu postupně klesat s jednou velkou dolů/nahoru vlnou. První hodina je víceméně v lese a jde se parádně. A pak to přišlo. Trail magic v podobě vody!!! Skoro tomu nevěřím a děkuji té dobré duši, že tady donesla 2 kanystry s vodou. Dohromady to bylo 8l, teď tam je cca 5,5l a já si beru 1,5l. Těchto 1,5 l bude pro mě důležitých a již vím, že díky nim k další vodě dorazím v normálním stavu. Ještě jednou DÍKY.
To se pak pokračuje zcela s jinou myslí. Blíží se zmiňovaná vlna. Trail celkem agresivně klesá až na pomyslné dno mini údolí/kaňonu a já se již připravují na ten stoupák.
Trail se ale rozhodl mě trochu “potrápit” a místo okamžitého stoupání je na pomyslném dně pár mini vln. Pak už se ale trail zakousne do protějším kopce a není pochyb, že teď je třeba zarvat. Naštěstí to nebylo moc dlouhé = neleje ze mě až tak moc, jen normálně. 😂
V půl desáté si dávám půl hodinovou pauzu a plánuji, kam bych dneska chtěl dojít. Další část trailu je narýsovaná ve svahu kopce, a tak s trailem kopírujeme jednotlivé zákruty a neustále pomalu klesání. Kolem poledne již Slunce solidně peče a já hledám 2m čtvereční, kde bude siesta. Ve svahu je to chvilku problém, ale nakonec najdu fajn místo pod stromem hned u trailu. Opět využívám čas nejen na oběd a odpočinek, ale píšu i blog. Mám tady signál, dokonce 2 čárky, a tak nahrazují článek za včerejší den. Skoro jsem zapomněl – když jsem dorazil na místo, tak na uvaření a cestu dál mi zůstal 1,5l vody. Ano, ten 1,5l vody, který tam na mě ráno čekal!
Po dvou hodinách mě Slunce vyžene ze stínu a já v půl třetí pokračuji dále. Tady se už dá fungovat i kolem té třetí odpoledne, což je fajn. Nemám moc rád ty dlouhé pauzu přes poledne, ale chápu, že nyní jsou nutné. 😉 První hodina je luxusní, protože mám konstantní výhled do celého údolí a hor v pozadí. Užívám si to na maximum.
Na míli 139 se cesta stočí do něčeho, co nejprve vypadá jako vyschlé řečiště. To znamená tekuté písky=peklo. Ale okolí je parádní a tak to ani nevnímám. A to nekončíme. Pomalu se dostávám do jakéhosi mini kaňonu a je to prostě boží. Tekuté písky nevnímám, jsem pohlcen tou krásou. Pak se to roztáhne, ale pořád to je luxus.
Poslední pasáž dnešního dne je na absolutní rovině. Díky tomu, že je cesta uježděná, tak strojově ukusuji další a další metry a blížím se k vodnímu zdroji, o kterém jsem psal na začátku článku. Ale nenalézám zmiňovaný pramen, pouze vyschlý tank. OK, pokračuji k dalšímu zdroji, který je vzdálen 2,6 mil. A tam to je paráda. Teda já nyní za parádu považuji plný tank. Že tam plave něco zeleného? Že je to špinavé? Že to je vlastně pro krávy a ty s tou vodou dělají všechno možné? Maličkosti. Pro mě to je záchrana a beru to všemi 10. 😉 Krávy jsou rozumné a pustí mě tam bez dramatu. Beru 2l a ty hned filtruji. Ale jde to ztěžka. Trvá mi to 10 minut a to musím fakt zabrat. Večer bude nutný zpětný průplach. Pak ještě vezmu další 2l a fičím. Chci se dostat co nejblíže k silnici 180 a zítra dojdu do Silver City.
Nakonec končím na míli 144 a za chvilku najdu fajn skryté místo. Je teprve půl šesté, což je celkem nezvyk. Ale i tak mi večer utekl, protože jsem musel naplánovat zítřejší návštěvu Silver City, kolik toho budu potřebovat nakoupit, praní, atd. Obětoval jsem cca půl litru filtrované vody a udělal důkladný zpětný proplach. Solidní “kafe” z toho teklo. Filtr tady dostává solidní čočku. Pak jsem filtrovat ty další 2l a bylo to hotovo za polovinu času a daleko snadněji. Tak se mi to líbí. 😉 Na večeři si pro velký úspěch dávám opět vývařovnu Knorr – rýže s příchutí kuře a brokolice. A najednou je před osmou a začnu vybírat fotky a dopisovat článek. V půl deváté hotovo a jde se spát. Zítra chci stávat dříve, abych do Silver dorazil co nejdříve. Jo a všimli jste si, že jsem za poslední 2 dny nenarazil na jedinou živou duši. 😉
dneska: 18 mil (29 km), total: 144 mil (231 km)
Zbožňuju Tvoje pozitivní nastavení mysli!😉 Je znát, že chození je pro Tebe obrovskou vášní a jak moc si to užíváš i přesto, že to je pořádně těžký a bolavý a ne každý by to dával. Ale Ty jsi příkladem toho, že se správně nastavenou hlavou jde úplně všechno. Těším se na další zápisky nejen tady z CDT, ale za rok (za dva? za víc?) taky z AT, který dle mého musí nutně následovat!😀
Ahoj Marto, těší mě, že se příspěvky líbí. Nejprve je třeba dokončit CDT. 😉