06. den na CDT

9.5.2022 – nutný odpočinek

Nakonec jsem usnul kolem 10 a probouzím se po sedmé. Akorát na snídani. Plán pro dnešek je více než jasný – odpočívat, odpočívat a pro velký úspěch odpočívat + naučit žaludek přijímat jídlo. Takže dnešní obrazový materiál bude hlavně o jídle. 😉 Na snídani si dám cornflakes s mlékem, banán a džus. Musím pomalu na žaludek. 😉

Po snídani si na pokoji pročítám reakce na první články. Díky všem za podporu. 😉 Protože venku to zase peče, tak to bude celý den na pokoji, abych se tomu horku co nejvíce vyhnul a odpočinul si od něho. Žaludek snídani přijal, tak uvidíme, jak to půjde dál. Dělám inventuru zásob jídla a díky tomu, že jsem toho moc v první sekci nejedl, tak nebude třeba moc dokupovat. 😉

V poledne přeběhnu ulici a jdu do prověřené restaurace. Mají tady akci za 11$ – All you can eat (vše, co dokážeš sníst). Jsou tam hlavně saláty, zelenina, polévky. Ideální pro můj žaludek. Dávám si pořádný kuřecí vývar s poctivým kusy masa a zeleniny, a pak 2x talíř plný nudlového salátu a zeleniny.

Po jídle se vracím na motel, jsem chvilku na recepci a potkávám 2 hikery z Holandska, se kterými se dám na chvilku do řeči. Vypadají daleko, daleko lépe než já včera při dokončení první sekce. 😂 Každý snášíme to horko jinak. 😉

Kolem třetí odpoledne jdu nakoupit. Nakonec musím projít všechny 3 obchody, abych našel hlavně ty elektrolyty. Samozřejmě tedy jdu pod mostem, takže kontroluji postup finálních terénních úprav. 😉

Po cestě k nejvzdálenějšímu obchodu narazím na fajn ceduli, která jasně říká, co se psem ve městě. 😉

Pobíhání po obchodech zabralo více jak hodinu a Slunce i ve 4 odpoledne jede svoje. Po návratu na pokoj vše balím a připravuji se na zítřejší návrat na trail. Před sedmou vyrážím na večeři do stále stejného podniku. Proč měnit, když jídlo a servis je super a je to přes ulici. 😉 Tentokrát si dávám kuřecí sendvič a ledový čaj. A níže samozřejmě fotka. Na začátku jsem psal, že tento článek bude o jídle. 😉

Při odchodu si fotím fotku na stěně, kde je vyobrazen Lordsburg v roce 1916. Mám rád tyto historické fotky z USA.

O půl osmé jsem zpátky na pokoji, vyfotím si pohled z pokoje na Lordsburg při západu Slunce a dopisuji článek za dnešní den. Je to můj první zero day (neujdete žádný metr na trailu) a nebudu lhát – nečekal jsem to tak brzo. Situace si to ale žádala a zítra uvidíme, zda to stačilo. Tělo bude zítra prověřeno v plné zátěži. 😉

dneska: 0 mil (0 km), total: 83 mil (133 km)