13.9.2019
Ok, včera toho slunce bylo asi moc, tak dneska zpátky do mraků, deště, mlhy a žádných výhledů. 😀 Ale pěkně popořádku. Vstávám klasicky po sedmé a venku viz první věta. 😉 Ještě, že dneska mám v plánu jen 14 mil do Stevens passu, odkud budu stopovat do městečka Skykomish. A taky není až taková zima, když vezmu v potaz, co vidím venku. 😉
Do dnešního dne vykročím po půl deváté a vidím to, že kolem půl druhé bych mohl být v passu. Trail se bude dle mapy vlnit. No to vám byly vlny. 😂 Hned první výstup mi dal solidně zabrat. Nějak jsem měl nastavenou hlavu na to, že to dneska nebude masakr stoupání. Chyba lávky. 😉 Těsně před prvním mini sedlem potkávám holčiny ze včerejšího večera a děláme si srandu z počasí. Co jiného nám taky zbývá, že? 🙂
Cloudy, rainy, misty again. Welcome in Washington in September. 😉
Pak valím dál a prudce klesám dolů až na pomyslné „dno“, kde procházím kolem jezer. Nemám v plánu oběd, tak kolem 11 dopoledne do sebe natlačím 4 tyčinky a pokračuji dále. Kontroluji míle a nějak neutíkají, ale co už. Nějak se do toho passu dotlačím. 😀
During hiking to Stevens pass I saw many lakes.
Před druhou odpoledne docházím do Stevens passu, což je další lyžařské středisko – všude vleky, kam se podíváš. 😉 Dojdu k Highway 2 a začnu stopovat. Za cca 5 minut přijede z protějšího parkoviště týpek v červeném Jeepu a bere mě. Paráda. Během cesty zjišťuji, že to je celkem známý hiker Second chance hiker. Tak to mám teda štěstí. Pokecáme a zaveze mě až před Cascadia Inn & Cafe, kde se chci ubytovat.
Cascadia Inn & Cafe, where I stay 2 nights.
Pokoj bude připravený až po třetí odpoledne, tak využívám volný čas a jdu na poštu vyzvednout balíky. Na poště mám 2 balíky s jídlem a boty na cestu domů. Pořád chybí zatoulaný balík. Vracím se a dám si pozdní oběd – burger v restauraci, která je součástí ubytka.
Po obědě na mě již čekal připravený soukromý pokoj se sdílenou koupelnou na chodbě. Lehce se vybalím a hned volám do White passu, abych zjistil, co je s balíkem. Podle tracking čísla tam byl doručen v úterý. Paní ve White passu ale balík nenašla. Domlouvám se, že zítra zkusím na poště zjistit, co se stalo, a že balík už nemá posílat dál, až dorazí do White passu. Ať ho otevře a dá to do hiker boxu, já už to potřebovat nebudu. 😉 Mám celkem dobrý čas, a tak se vyhecuji a jdu i vyprat. Zítra to vypadá na opravdové zero. 🙂 V pradelně si sednu do pohodlné „barové“ židle a během praní klasicky píšu blog za dnešek.
Laundry in Skykomish.
Po návratu z prádelny si dám rychlou sprchu, šup do čistého oblečení a valím na večeři. Jak jsem psal, ubytko má i restauraci, tak stačilo seběhnout schody dolů a už jsem si objednával. 😀 Dal jsem si zeleninový salát, špagety s masem a domácí koláč se zmrzlinou. Vše bylo luxusní. Bylo třeba si dopřát po těch náročných dnech, co byly. 😉 Během večeře si přisedla hikerka Sam a probírali jsme PCT. Hlavní téma bylo počasí a na následující dny to vypadá bledě, teda deštivě. 😉 Tož, tak uvidíme. Zítra mám zero den, a pak mě ani to deštivé počasí nezastaví od mého cíle – Kanada. 🙂 Od cca devíti večer jsem nahazoval články za minulé dny, ať máte co číst o víkendu. 😉
Dneska: 14 mil, total: 2 465 mil