143. den na PCT – 225 mil do Kanady

12.9.2019

SLUNCEEE!!! 😀 Nevěřil bych, jak velkou radost umí udělat ta svítící koule. 😉 Ranní kolečko se hned provádí o poznání lépe. 🙂 Kolem 8:40 naskočím na PCT a celkem ostře sestupuji dolů. Fotím si protilehlé kopce a jezero, když jsou nasvícené sluncem.

It was sunny from the early morning finally. 🙂

Ale nějak se neumím dostat do svého tempa. Cítím, že tělo je celkově unavené. Aby ne, je to již 143 dní na trailu. Ještě chvilku musí vydržet, a pak dostane zasloužený odpočinek. 😉 Scházím až na dno údolí a kolem jezera Waptus pokračuji v lese dál. Čeká mě solidní stoupák, a tak přemýšlím, kde si dát oběd. V 1/3 stoupání se trail na chvilku narovná a já nabírám vodu na obědovou pauzu.

Meadow in the middle of climb.

Nakonec se vyhecuji a rozhodnu se dokončit celé stoupání i za cenu pozdějšího oběda. A taky se mi lépe jí, když mám kopec za sebou a v počtu mílí jsem za polovinou dnešního plánu. 🙂 A samozřejmě byly parádní výhledy. 😉

Stunning views during climbing up.

Kolem 2 odpoledne tedy pauzíruji na luxus místě s výhledem na další kopce a hory. Ve 3 startuji na druhou polovinu závodu – čeká mě 12 mil. Opět sestupuji do dalšího údolí a mám parádní výhledy. Díky novému foťáku s daleko výkonnějším zoomem jsem schopný fotit i hory, které jsou hodně daleko na obzoru.

Another valley, another mountains.

Samozřejmě po sestupu následuje výstup. Teď to je pořád jen nahoru a dolů, nahoru a dolů. 😀😀😀 Během výstupu do Piper passu sleduji kopce, ze kterých jsem přišel. A čím jsem výše, tím vidím i další linie pohoří. Tohle se mi opravdu líbí, fakt paráda.

On my way to Piper pass.

Do passu dorazím v 7 večer a potkávám tam 2 hikerky. Já je hned poznám, ale čekám, zda zaberou i ony. A zabraly hned: „Ty jsi Jan a v Idyllwild jsme slavili tvoje narozky.“ Přesně tak, říkám. Takže poprvé a naposled jsme se viděli více jak 4 měsíce zpátky. Mazec. Chvilku pokecáme a já pak musím fičet dolů. Opět se mi naskytne pohled do dalšího údolí s horami v pozadí. Další paráda. Vyfotil jsem i jezero Glacier, ale nevím, zda by se nemělo jmenovat jinak. Co myslíte? 😉

After Piper pass, fantastic mountains at the background and Glacier lake.

K vodě dorazím kolem 19:40 a vodu nabírám pod čelovkou. Pak pokračuji dále s tím, že někde najdu nějaké rovnější místo pro stan. Ujdu další míli a nic. Je mi jasné, že dál to bude jenom horší, a tak se vracím. Za chvilku odbočím z trailu a hledám něco použitelného. Nakonec něco najdu, i když to bude mírně z kopce. Hlavně, že něco mám, protože je skoro půl 9 a tma jak v pytli. 😉 Na večeři mám španělskou rýži od Knorr. Během psaní článků začne nemilé bubnování kapek na stan. Ano, rozpršelo se. Tož, tak to jsem opravdu zvědav na ráno. 😀

Dneska: 26 mil, total: 2 451 mil