5.9.2019
Tak noc byla překvapivě daleko teplejší než ta minulá. Díky tomu se mi nechce ze spacáku, protože je fajn. 🙂 Ale mám limit – nejpozději v půl 8 musím začít další den. 😉 Venku je docela pod mrakem, slunce těžko nalézá cestu skrz mraky. Před 9 jsem hotov a sestupuji krátce dolů, a pak se opět schovám v lese. A tu v hlavě začnou mini pochybnosti, zda ten Washington bude tak luxusní, jak jsem si ho maloval. Přece jenom to je dneska 6. den ve Washingtonu a zatím žádné místo, kde by mi spadly sáňky. 😀 Samozřejmě nějaké pěkné výhledy byly, to zas ne, že ne.
Po 5 mílích začínám první ze 3 dnešních stoupáků. Krajina se opět otevřela a hlavní dominantou je jezero Walupt.
Walupt lake.
Pokračuji chvilku po rovině a štafetový kolík přebírá Mt. Adams, který najednou vykouknul nad kopcem. Na míli 2 270 nastupuji do 2. stoupání, ale díky tomu, že mám na co koukat a fotit, tak se mi jde velmi dobře. Slunce již pevnou rukou kraluje na nebesích, a tak to vypadá na další povedený den.
Mt. Adams.
Postupnými kroky se přibližuji k Cispus passu. No a ve 13:02, kdy jsem cca 1 míli před passem, to začalo. O čem mluvím, teda píšu? 🙂
Washington roznesl na kopytech veškeré moje pochybnosti o tom, zda mi z nějakého výhledu spadnou sáňky nebo ne. Tohle byla 100%, neředěná paráda. Nevím, zda se mi podaří najít ta správná slova na to, co jsem v následujících hodinách viděl na vlastní bulvy. Ale samozřejmě zkusím to. 😉 Washington rozjel prvotřídní show plnou barev, bomba výhledů, sněhem pokrytých horských masívů, nekončících údolích, nepopsatelné hřebenové trasy, atd. Neustále zastavuji a fotím. Za dnešek jsem vyfotil a natočil dohromady 289 fotek a videí. Myslím, že tohle má solidní vypovídací hodnotu. 😉 Z passu mám výhled na obě údolí a je to naprostá paráda. Sestupuji do druhého údolí a před druhou odpoledne si dávám oběd v této luxus krajině.
Around Cispus pass.
Ve 3 pokračuji dál, dávám sbohem parádnímu údolí a nastupuje poslední, 3. stoupání. Jsem z té krásy kolem tak očarovaný, že nějaké stoupání skoro nevnímám. 😀 Čím jsem výš, tím mám luxusnější výhled na Mt. Adams a jednotlivé linie kopců a hor. Slunce se začíná ukrývat do oparu, ale to mi nevadí. Aspoň lépe vyniknou jednotlivé barvy. 😉 Poslední pasáž je již kamení a dokonce se projdu po sněhu z minulé zimy!!! Tak to tady už dlouho nebylo. 😉
On my way to another pass.
Dnešní show nejen, že stále nekončí, ale dokonce neustále graduje. Za jedním mini kopcem na mě vykoukne další majestátní masív – Mt Rainier. A před ním další neskutečně různě barevné kopce a hory. Sáňky mám neustále dole. 😀
Mt. Rainier.
Na míli 2 277, kdy končilo stoupání, se nabídla mini alternativní trasa přes jeden vrchol. Ok, tak ještě si dám nějaké kratší stoupání. Odměna je slovy skoro nepopsatelná. Bombastické výhledy na všechny strany.
Goat Rocks Mountains – no comments needed. 😉
Hlavně krásně vidím trail před sebou, jak se elegantně vlní po jednotlivých kopcích. Tomuhle já říkám hřebenovka s velkým H. 😉 Sestup zpátky na ofiko PCT byl trochu ostrý – solidně prudký terén s volnými kameny, takže to „klouzalo“. Ale já jsem bezpečně sestoupil na PCT a užil si následující míle na bomba hřebenovce s neustálým výhledem na Mt. Rainier.
Another part of Goat Rocks Mountains.
Celá tato paráda se nachází v Goat (koza) Rocks Mountains a taky jsem zahlédl horské kozy. Bohužel je mám pouze z dálky, ani max. zoom nestačil. 😉
Mountain goats.
Kolem 7 večer nabírám vodu na míli 2 280 a je třeba trochu přidat do kroku. Dnešní show se protáhla, a tak mi stále chybí 4 míle do plánovaného cíle. Nakonec to ukončím na míli 2 283, i když byl plán ujít ještě o jednu míli navíc. Jde mi o to, že zítra se chci co nejdříve dostat do White passu, kde budu vyzvedávat balíky a řešit, zda tam i přespím nebo se vrátím na trail.
Finishing stunning day on PCT.
Stan stavím kolem 8 večer, kdy už je solidní tma. Na večeři vyvařuje firma Knorr – rýže s česnekem a parmezám. Dnešní den byl jedním slovem PECKA a já si ho opět napevno cementuji do paměti. 😉
Dneska: 23 mil, total: 2 283 mil