19.8.2019
Včera k večeru se blízko mě nastěhovali další SOBO hikeři, tak jsem byl zvědav, zda budu ráno opět poslední, kdo vstává. 😀 Proberu se klasicky v 7 a všichni kromě jednoho stanu jsou pryč. To vypadá na dalšího spáče jako já. 😉 V 8:20 jsem sbalen a vyrážím ještě nabrat vodu. V posledním stanu to pořád vypadá na půlnoc. Tak dotyčný/á je lepší než já. 😂
View from place, where I was sleeping.
Rána tady v lese jsou už solidně chladné, tak jsem opět v mikině a pomalým stoupáním se prokousávám k zajímavému místu na trailu. Po 5 mílích jsem na nejvyšším bodě na trailu v Oregonu – cca 2 308 m.n.m. Ale není to žádné sedlo či vrchol kopce. Kdyby tam nebyla značka, tak to minu. 😀
Highest point of Oregon.
Pak trail musel klesat, i kdyby nechtěl, když jsem zrovna minul nejvyšší bod v Oregonu. 😂😂😂 Stále jdu lesem a sestupuji o dobrých 400 výškových metrů dolů. V hlavě celou dobu řeším trabl s foťákem. Již včera odpoledne se mi to nezdálo a dneska se to potvrdilo. Foťák špatně vyhodnocuje světelné podmínky a fotky jsou přepálené/přesvětlené. Včera mi foťák po Crater Laku vypadl z obalu na zem, ale bylo to cca ze 40 cm a na prašný trail. Netuším, zda to blbne díky tomu pádu, ale nic jiného mě nenapadá. Každopádně jsem celý den s foťákem zkoušel různé věci – fotit na jiný režim, reset nastavení snímání, atd., ale zatím nic nepomáhá. Tady to už vidím na nový foťák, protože to nijak neobejdu. Odpoledne jsem jeden výhled fotil na cca 6 fotek s různým nastavením, aby mi z toho foťáku vylezla použitelná fotka. Je to ještě více zamotané díky tomu, že nemám v plánu jet do měst v Oregonu = žádný signál = žádný internet = žádné prověření foťáku, co to může být či nákup nového a poslání do Cascade Locks. Jediná šance jsou ty resorty, ale netuším, jak to tam je se signálem či wifi. Takže zítra trochu měním plán a k večeru půjdu do Shelter Cove resortu. Nějak se s tím musím poprat. 😉 A jak jsem o tom pořád přemýšlel, tak jsem málem minul solidní milník – 3 000 km!!! Sám jsem tomu nemohl uvěřit, tak jsem se podíval do navigace, na které jsem zrovna míli, převedl to na km a fakt mi vyšlo číslo 3 000. 😉😀
3 000 km done. 😉
Kolem 1 odpoledne si dávám tradiční pauzu na oběd. Po cca hodině pokračuji a na míli 1 872 scházím z trailu solidně dolů pro vodu. Za půl hodiny jsem zpátky a čeká mě posledních 11 mil. Stále jdu lesem, takže pořád to samé. 😉
Na míli 1 878 přecházím prašnou silnici – Windigo pass a potkávám se s holčinou z Německa, kterou jsem naposledy viděl v Bishopu po první části Sierry. Tehdy se rozhodovala, jak dál. Nakonec taky zajela nahoru do Kanady a jde to zpátky dolů. Fajn pokecáme a jsem rád, že jsem opět potkal někoho, koho znám z dřívějška.
Windigo pass.
Posledních 5 mil bylo do kopce se zastávkou pro vodu. Jenže tady voda nebyla až tak ok. Jedná se o vysychající rybník a barva vody, kterou jsem nabral, tomu odpovídala. Solidně, skoro až do hněda, zabarvená tekutina. Tak do toho nejdu. 😀 Na dnešek mi voda vystačí, ale zítra hned ráno jsem na suchu – budu muset trochu zabojovat. 😉
Pond, which was supposed to be good water source, but it was too dirty.
Poslední míle byla na hřebenu, takže se mi krásně otevřel prostor a se zapadajícím sluncem bylo na co koukat.
Last mile with stunning view during sunset.
Kolem půl 8 večer najdu fajn místo a rychle stavím stan, protože se začali slétávat komáři na čerstvé maso – mě. 😀 Na večeři je klasika – bramborová kaše a pak si dám desert v podobě Haribo medvědů. Před článkem a fotkami přemýšlím, jak vyřešit foťák a kam si ho poslat. Zda ještě do Cascade Locks – hranice Oregon/Washington nebo až někam do Washingtonu. No mám o čem přemýšlet. 😉
Dneska: 27 mil, total: 1 883 mil