3.4.2024

Ještě stále bojuji s časovým posunem, který je zde plus 4:45 h, takže podle toho taky vypadala i noc. Vstáváme v 6:00 a najednou to jde. 😉 Lehce posnídám sušenky a před půl sedmou se všichni setkáme před recepcí. Za chvilku dorazí Laxman s nosičem a vyrážíme. Kousek za hotelem na nás čeká mini taxi aka bonbón a já si říkám, jak tam chce dostat 5 velkých batohů, 5 malých batohů a 6 lidi? Nakonec jedeme jenom my 4 a Laxman a nosič dorazí dalším taxíkem.

Projíždíme ranní Káthmándú, které již žije na plné obrátky a taxík nás vyklopí na jakémsi autobusovém nádraží. No nádraží… Jsme vhozeni do úplného centra pulsujícího Káthmándú. Jsem úplně u vytržení. Přesně v tohle jsem doufal, když včera Laxman řekl, že pojedeme normálním autobusem. Naprosto surový nepřenositelný zážitek, kdy v tom nekonečném davu jsme snad jediní běloši. 😂

Autobusové nádraží nás hned ze startu nešetří – hned nás oslovují taxikáři, naháněči do autobusů, různí prodejci, kolem se rozléhá překřikování a troubení a na zemi jsou nabídky čerstvé zeleniny a ovoce. Rozkaz od taxikáře zněl jasně: “Tady čekat na průvodce.” A tak statečně držíme pozici, až dorazí Laxman.

Jakmile nás Laxman najde, tak se přesuneme k autobusu, balíme batohy do velkých pytlů a nastupujeme. Chvilku je v autobusu další akce aka Kulový blesk, abychom měli VIP místa a seděli pohromadě. Sedíme hned u dveří, takže budeme mít všechno z první ruky. Za chvilku již vidíme našeho naháněče, který se snaží sehnat co nejvíce lidí. Než odjedeme, tak do autobusu samozřejmě naskočí i pár prodejců. Tady obchod chodí za vámi, ne vy do obchodu. 😂

V 7:20 je výkop akce. A naše první zastávka je po cca 5 minutách na benzínce. Ano, tady mají cestující možnost se zúčastnit tankování autobusu. 😂 Pak už uháníme hlavní tepnou Káthmándú, která nám ukazuje tu skutečnou tvář, která je namalovaná chudobou. Co se týká zastávek, tak ty jsou všude a nikde. Autobus vždy zpomalí tam, kde je chumel čekajících lidí a naháněč vykřikuje náš směr. Naháněč má ještě jednu funkci, jak trefně poznamenala Eva – je DJ, protože přes svůj mobil nám pouští hudbu. Začne celosvětovými hity, takže nechybí i nic menšího než hit, co zbořil sledovanost na YouTube – Despacito. Samozřejmě dojde i na místní nepálské hitovky, které stylově dokreslují dnešní atmosféru.

Po hodině opouštíme Káthmándú a vrháme se střemhlav dolů. Cesta je místy “zajímavá”, ale náš mladý řidič se toho nebojí a najednou předjíždí auto a autobus před zatáčkou, za kterou samozřejmě nevidí. S tímhle přístupem budeme v cíli za 5 hodin. Sice asi bude třeba několik kinedrilů, ale co už. 😂

Po cca 3 hodinách máme více jak půl hodinovou pauzu na oběd. My máme své zásoby, takže si sedíme venku a na pohodu “obědváme”. Já si procházím okolí, a pak se vrátím k ostatním. Vedle sedí 2 holčiny a kluk a berou útokem servírovaný oběd v podobě tradičního nepálského jídla Dal Bhat. Když si solidně přidávají, tak polohlasně pronesu, že vypadají, jakoby týden nic nejedli. A Eva polohlasně dodá: “Dej si bacha, to jsou Češi.” Ups. 😂😂😂 Nakonec se s nimi na chvilku dáme do řeči – zrovna se vracejí z Langtang treku.

Po obědě je výměna řidičů, takže nějaká bezpečnost tady je. 😉 Vyměnil se řidič a naháněč. Šikovně to mají pánové vymyšlené. Chvíli ještě klesáme, a když dosáhneme pomyslného dna, tak následuje šplhání nahoru. Přes uličku sedí taťka s dvěma klučíky cca 3-5 let. Za nimi 2 mladé nepálské holčiny a přes uličky naše české holčiny. Klučíci rozehrají neodolatelnou hru s obočím a očima a do deseti minut jsou z nich všechny dámy paf. A já si sám sobě říkám: “Honzo, sleduj a uč se od mistrů!” 😂

Jakmile vystoupáme na nějakých 1 800 m.n.m., tak v podstatě pokračujeme po vrstevnici, která se mírně vlní. V jedné mega drsné pasáži, kde cesta byla rozkopaná, došlo k dopravní zácpě. V Evropě by to znamenalo stopku na několik hodin, tady to je ale jiná. Řidiči jsou opravdu mistři svého oboru a na centimetry (doslova) se míjejí či stojí na hraně srázu. Místy nám to míjení zvedá solidně tepovku, protože cesta je zakousnutá v opravdu ostrém svahu. Je to prostě v jeho rukou, říkám si, i když někdy to je jen jedna ruka, protože řidič zrovna i telefonuje. 😉 Bavím se Radkem o tom, že většina těch řidičů autobusů a tatrovek jsou mladí kluci. A Radek suše odpoví: “ Oni řidiči se zde nedožívají vysokého věku.” 😂

Posledních 16 kilometrů trvá neskutečnou hodinu a půl!!! Po 8 hodinách jsme zdárně v cíli – městečku Shyabru. Neskutečný 8 h zážitek, který se mi na pevno zacementoval do mozkovny. Mám opravdu rád (žádná ironie) tyto surové zážitky, i když jsou náročné – čti: jsme unavení, zpocení a zaprášení. Hlavně když si uvědomím, že toto je pro místní denní chleba. Díky těm 8 hodinám jsme měli možnost nakouknout pod pokličku každodenního živobytí Nepálců bez příkras. A já si znovu potvrdit, jak se doma v ČR máme dobře. 😉

Ihned po dojezdu se jdeme ubytovat. Čeká nás luxus pokoj a dokonce s vlastní koupelnou, která je větší než v Káthmándú. Poté se s Laxmanem nad mapou domlouváme na různých alternativách a budeme je aplikovat podle aktuální situace (hlavně řešíme výškovou nemoc). Nasleduje objednávka jídla a než se připraví, tak si holky jsou umýt vlasy. Na pozdní oběd jsem si dal nudlovou polévku s vejci.

Po jídle chvíli kecáme, a pak vyrazíme do ulic. Chceme se podívat, kde začíná zítřejší trek. Po chvilce narazíme na budovu s policejní kontrolou. Ptáme se, zda se můžeme podívat o kousek dále. Starší policista řekne: “No problem.” a chceme jít dál. A tu mladý policista jde ke Kláře a na prudko řekne, že ho má vyfotit!!! 😂 Ok. 😂 Jakmile je vyfocen, tak chce poslat fotku, a tak si Klára a policajt vyměňují telefonní čísla, aby fotku poslali preř Whatsapp. A já si opět říkám: “Honzo, sleduj a uč se od mistrů. Takhle se to dělá!” 😂😂😂

Po chvilce Klára úspěšně posílá fotku a všichni jsou spokojeni. Klára tím pádem má sehnán nejdůležitější kontakt – nepálskou policii. 😂😂😂 Zajdeme k začátku trailu a při zpáteční cestě se dokonce všichni vyfotíme. Nepálská policie vládne. 👍 Fakt super pohodáři.

Poté se už pomalu začne stmívat, takže jen v rychlosti prolítneme mini vesničku na druhou stranu a vracíme se. Já si dávám ještě pozdní večeři – zeleninové Chowmei. Pak se Laxmanem domlouváme na zítřku – snídaně v 7 a výkop treku v 7:30. Pak všichni musíme uhasit žízeň našich čtenářů po fotkách na sociálních sítích = všichni zabodneme oči do svých mobilů a hasíme všudypřítomnou žízeň. 😂 V devět odcházím na pokoj doklepat článek, a pak spát.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *