28.6.2019
Vstávám v 4:45!!! Vím, že mi to ráno trvá, tak jsem pro jistotu vzhůru dříve. V 5:45 jsem vzorně připraven a čekám na hikery Lashe a Briana. Po 6 vyrážíme směrem spadlý strom přes Bear creek. Je to cca 15 minut po proudu. Pánové to ještě včera kontrolovali, takže vidí, že řeka opravdu o něco klesla. Strom má i boční větve, takže to vypadá dobře. Ale díky teplotě pod nulou je namrznutý, tak to solidně klouže. Jdu první a pomalým a bezpečným tempem se prokoušu na druhou stranu. Následuje Brian a Lash. Paráda, zmákli jsme jeden z nejtěžších brodů. Loučíme se, protože pánové jedou trochu jiný level – včera tady v horách a sněhu dali 30 mil!!! Masakr.
Place, where we crossed Bear creek.
Pokračuji dále a obávaný Bear creek mi dělá společnost. Jsem pořád ve stínu, a tak je solidní chladno. A do toho musím přejít 2 boční potoky, které bohužel neklaply suchou nohou.
Cold water crossing during early morning.
No a to už mi byla zima i na mokré nohy. Šlápnu do toho, abych utekl tomu stínu a chladu. Klasicky mezi jednotlivými passy jde cesta přímo dolů do údolí a pak ostro nahoru. Dneska bude trochu změna. Půjdu trochu dolů, trochu nahoru, pak teprve ostro dolů do údolí a nakonec nahoru do passu. Kolem 9 tedy cik cak metodou nastoupávám metry nahoru. Za chvilku je mi až moc horko, že mám jenom košili. 
Někdy se otevře výhled na okolní hory.
Následuje rovinatý úsek, kdy se zatáhne, až mi je opět zima – mikina to jistí. 
V tu dobu celkem solidně bojuje navigace s tím, aby mě zaměřila. Buď nic nebo to hrozně dlouho trvá. Naštěstí je trail bez sněhu, tak to jde. A konečně je tady sestup dolů do údolí. Byl to Nekonečný příběh – brutální kopec neměl konce, cik cak způsobem jsem pořád šel níž a níž a níž a žádný konec. Před půl 12 jsme se já a žaludek dočkali. Přece jenom snídaně byla hodně brzy, tak už byl hlad. 
Během pauzy zjišťuji, že do Silver passu – 3 286 m.n.m. to je 6,6 mil. To bych mohl dneska dát a opět skončit za passem. Uvidíme, kdy začne sníh. Ten je tady šéfem a určuje pravidla. 
Ve 12:30 vyrážím nahoru. Slunce se dostalo do formy, takže za chvilku se pro změnu solidně potím. První míle celkem jdou, ale mám na levé noze na prstu nový puchýř a celkem to bolí díky mokré ponožce. Ale je třeba pokračovat. Než se dostanu na úroveň sněhu, tak mě čekají 2 solidní brody ve svahu. První je sice krátký, ale proud je silný a voda je do půlky stehen. Druhý znám z videí o PCT. Jde se v podstatě „pod“ vodopádem. Zrovna to z opačné strany procházela skupina hikerů, tak jsem krásně viděl, kde je kolik vody – hloubka byla kolem kolena. Bezpečně jsem prošel i tuto pasáž. Teď jen uschnout, než dorazí sníh.
Really nice climb up without snow.
A pak dorazil šéf – sníh. A hned ze startu začal zostra. Trail je pryč a i když stoupání již není tak prudké, tak rychlost dramaticky klesá. A čas utíká. Nacházím stopy a snažím se jich držet, protože se pak až tak nebořím do sněhu. Ale pořád to je masakr a vyčerpávající. Mám na dohled pass, ale mezi ním a mnou je další sněhové peklo. Najednou jsou už 4 odpoledne a já pořád nejsem v passu.
On my way to Silver pass.
Byl to Nekonečný příběh 2. Doufám, že třetí díl bude v plánu jiný den. 
Po cca 4 hodinách, 6,6 mílích a cca 750 výškových metrech jsem v Silver passu. Fouká tady vítr, tak jen lehce vydechnu, sním protein tyčky a těším se na sestup dolů.
Silver pass – 3 286 m.
První část je solidně prudká, tak to místy sjíždím v pozici lyžař. A najednou ty míle naskakují. Za půl hodinky díky sjezdům a zkratkám na sněhu mám 2,3 míle. To je sakra rozdíl. Ale pak přijde pasáž sníh v lese a je konec. Je zde spousta stop, které vedou v ostrém svahu a terén je místy opičí dráha hadra.
Nakonec se dostanu pod kopec, kde vidím několik stanů. Je půl sedmé a již se citelně ochladilo, tak tady taky zůstanu. Večeři jistí Ramen nudle se sušeným masem. Pak začnu vybírat fotky a kolem 9 večer usnu. Článek nechám na zítřek. Za 2 hodiny se proberu a nakonec článek naťukám do půlnoci. A teď už jdu opravdu spát.
Dneska: 20 mil, total: 889 mil