22.3.2016
Místo v 6 ráno jsme v Cusco již ve 4:30!!! Naštěstí v ceně lístku byl i rozvoz k hostelům, takže jsem nemusel řešit tágo. Se mnou fičel do hostelu i jeden pár. Dorazíme tam před pátou a uvítá nás rozespalý klučina.Chvilku trvá, než pochopí, že máme rezervaci až na další noc, ale pár dostává klíček a fičí na pokoj. Mně začne vysvětlovat, že mně na pokoj nemůže pustit a já, že to je jasné. Nakonec mi dá 2 deky a já to zaparkuji na pohovce ve společenské místnosti. Jsem solidně rozsekaný, pořád se cítím všelijak, takže jsem rád, že můžu jít spát. Kolem 8 se probouzím, dám si snídani, kterou dneska musím zacvakat, protože ještě oficiálně nejsem ubytovaný, a pak šéfuji věci na netu. Kolem 10 se vydám do ulic a je na co koukat – Cusco je opravdu krásné – uzoučké uličky plné krámků, restauraček, suvenýr obchodů, nekončící oranžové střechy, atd. je okouzlující.
Na slavném Plaza (náměstí) to je už až moc – plné lidí, všichni se snaží něco prodat, takže si šéfuji potřebné věci, pofotím náměstí a okolí a valím se ubytovat.
Odpoledne fičím zpátky do centra a rezervuji si výlety na další dny. No a pak mě čeká další specialitka v Peru – pečené morče. 🙂 Ale ještě předtím se na chvilku setkám s Golim, se kterým jsem byl na Salar de Uyuni tour. Jak jsem již psal – JA je fakt malá. 🙂 Goli mi doporučí nóbl restauraci, kde si můžu dát luxusní morče. Reštika vypadá fakt dobře, sedím naproti hliněné peci, kde mi šéfkuchař připravuje moje první morče. 🙂 Čekačka má být hodinu, ale nakonec to bylo jenom 40 minut. Nejprve mi morče přinesou nazdobené k vyfocení (už asi ví, jak to chodí), a pak mi ho naporcují, ať se s tím netrápím. 🙂 A musím uznat, že morče je chutné – maso měkké, něco mezi králíkem a kuřetem. Nakonec bych do sebe ještě něco dostal, protože morče je přece jenom malé. 🙂
Večer strávím na pohodu na hostelu, připravuji se na zítřek a šéfuji lístky na bus na další dny.
23.3.2016
Ráno rychle do sebe natlačím snídani a utíkám k agentuře, kde mám být v 8:30. Jsem tam přesně a za chvilku se ukáže i boreček z agentury, takže vše bude ok. Před 9 mě vyzvedne jiný borec a jdeme směrem na náměstí. Tam vyzvedne další skupinku lidí a jdeme až za náměstí, kde jsou odjezdy všech turistických busů. Je tam celkem zmatek, ale nějak se tam protlačíme a fičíme směr Sacred valley – Posvátné údolí. Dnes máme v plánu navštívit městečko Pisac, v Urumbura se najíme, pak město Ollantaytambo, kde jsou Incké ruiny a na naší konečné zastávce se dozvíme vše kolem vlny a tvorby luxusního oblečení z Alpaky. Hned první zastávka je zajímavá, jen náš průvodce mluví stylem půl věty anglicky, půl věty španělsky, pak zbytek věty anglicky, zbytek věty španělsky, sem tam to jsou 2-3 slova anglicky/španělsky, takže mám slušný problém ho sledovat a rozumět mu. Abychom se v tom davu lidí vždy našli, tak naše skupina dostala jméno PUMA. 🙂 Takže to bylo pořád: „Grupa Puma, grupa Puma!!!“ 🙂 V Pisacu jsme navštívili Incké ruiny nad městečkem, které jsou parádní, jen jsme měli málo času, takže jsem to ve volném čase vzal triskem.
Po prohlídce jsme zastavili přímo v městečku a navštívili dílnu, kde dělají věci ze stříbra, které se tady těží.
Další zastávka byla v Urumbura a čekal nás nejluxusnější oběd, který jsem měl na tour. Forma bufetu, takže si tam někteří přidávali stylem, že já Prajzák jsem se mohl učit. 🙂 Sedl jsem si s holčinou z Peru – Stefanie, a pak si k nám přisedl příjemný pár z Kolumbie – hádám, že to byl syn a mamča. Pěkně jsme pokecali a já se dozvěděl pár zajímavostí z Peru či Kolumbie. 🙂 Po vydatném obědě jsme vyrazili do Ollantaytambo. Cestou to v buse sem tam díky nevychovaným děckám bylo hustý, ale tak to někdy bývá. U jedné rodiny jsem o jejich dětech ani netušil a další byly zralé na facku. V Ollantaytambo jsou další Incké riuny. Mě nejvíce zaujaly obrovské terasy.
Cestou zpět do Cusco se nám naskytl pohled na celé údolí a poté zatavili v mini vesničce, kde jsme se dozvěděli vše o procesu čistění vlny, tvoření příze, jak se přírodně vlákna barví a následně tkají jednotlivé věci. Je to celkem dřina, protože některé věci (velké deky či mini koberce) trvají i týdny, než se udělají.
Do Cuska jsme dorazili po 8 večer, takže to byl vydatný den.
