20.10.2015
Vstávám již v 6:30, sbalím se, v 7 rychle snídaně následována přesunem na letiště. V 9 je odlet zpět do Busanu. Let proběhne na pohodu a z letiště beru mini vlak na autobusák. Vystoupím a najdu zastávku, ale je to jaksik moc malé na autobusák. No nic, čekám na nějaký bus, a když dorazí jeden, co vypadá jako dálkový bus, tak tam vlítnu s papírkem v ruce, kde mám napsané moje další město. Řidič mi všemožně gestikuluje a něco vysvětluje, takže já netuším, zda to je ten správný bus či ne, ale když se tlačím ven, tak mi ukazuje, že si mám sednout. Tak si sednu a chci platit a řidič opět něco gestikuluje a mluví. To již jedeme a já si vzpomenu, že jak jsem si na netu kontroloval mapu, tak ten autobusák byl trošku dál od té zastávky mini vlaku. Tak si říkám: „Jestli mě neveze na ten autobusák?“ A taky, že jo. Za cca 2 minuty zastavuje a říká: „Bus terminal“. Já mu poděkuji a vystupuji. Další dobrá duše. Tam už to vypadá jako opravdový autobusák – hromady lidí, busů a obchodů. 🙂 Kupuji lístek do Gwangju a v 11:20 vyrážím.
Do Gwangju dorazím kolem 3 a dle mapky vyrážím najít hostel. Nejprve lehce bloudím – to když odbočíte o ulici dál :-), ale nakonec se zadaří.
Hostel je v podstatě jeden velký byt, kde bydlí i pan domácí. Pan domácí za chvilku fičel do Soulu, takže jsem dostal nezbytné instrukce, poprosil jsem ho o korejské názvy míst, kde příští 2 dny vyrazím a hotovo dvacet. 🙂 Večer jsem se na pohodu připravoval na zítřek.
21.10.2015
Ráno budík na 6:45, rychle snídaně a vyrážím na autobusák. Tam kupuji lístek do Hwaeonsa, kde se nachází krásný chrámový komplex a je to na hranici Jirisan národního parku.
Po 1,5 hodině jsem tam a vypadá to na další slunný den. Nejprve se zorientuji, v jízdním řádu najdu něco, co se podobá Gwangju v korejštině, takže mi jede bus zpátky v 15:35. Teda doufám, že jo. 🙂 Mám tedy něco málo kolem 5,5 hodiny. Vyrážím směr nahoru a zanedlouho narazím na chrám. Projdu si celý chrámový komplex, který je opravdu krásný, a pak již hledám cestu k Nogodan passu, kde bych se chtěl dostat.
K passu to je cca 6 km, takže to vypadá ok. Razím si to nahoru a pomalu zjišťuji, že to tak snadné asi nebude. Je to celkem slušné stoupání, začíná být solidně horko a kilometry nepřibývají. 🙂 Dám si teda časový limit – o půl 1 to musím otočit, abych stihl bus. Je něco kolem poledne a ono to vypadá, že brzy budu na vrcholu. Valím to teda dál a poslední úsek valím o 106. Nakonec k passu dorazím něco málo po půl 1. Paráda, ale byl to slušný záběr – byl to výškový kilák. Pofotím okolí a fičím zpátky.
Při cestě zpět se opět zastavuji v chrámovém komplexu a opět fotím, protže to pořád vypadá luxusně. 🙂
Na zastávce jsem kolem 14:45, takže v klidu mapuji okolí a zjišťuji, zda se někde prodávají lístky, atd. Nikde nic, takže před půl 4 kontroluji stojící busy a za chvilku najdu ten správný. V ruce připravené peníze, ale řidič něco říká a já chytím slovo Gurye, což je nejbližší městečko. Takže to vypadá, že si lístek máme koupit až tam. A taky, že jo. 🙂 V Gurye tedy narychlo vyskakuji ještě s jedním bělochem a kupujeme lístky. Na hostel dorazím něco kolem půl šesté a jsem solidně unavený. Ale stálo to za to.
22.10.2015
Dnes zazvonil budík pro změnu v 7:00, opět rychle snídaně a hurá na bus – tentokrát fičím do Boseongu, kde se nachází plantáže Green Tea – zeleného čaje. V Boseongu chytím místní bus, který mě vezme až k plantážím. Naivně předpokládám, že když jsem jediný běloch v buse a ještě jsem se řidiče na plantáž ptal, tak mi řekne, kdy vystoupit. I tak sleduji okolí a cedule, a když vidím ceduli: Korean Green Tea muzeum, tak skočím po tlačítku STOP a řidič mi zastavuje asi 50 metrů za zastávkou. Já na něho: Okej? A on kývne hlavou. 🙂 Vyrážím kolem muzea dál nahoru, protože jsem četl, že ty krásné pole jsou dál. Bohužel tady není nic v angličtině či pořádná mapa, takže jsem to risknul a vyrazil. Po chvilce najdu mapu a zjišťuji, že jdu celkem blbě. Otáčím se a pro velký úspěch valím dolů. Opět jsem skoro u zastávky a pokouším se najít ten správný směr. Nakonec si všimnu tabule, která odkazuje na slavné lokace z filmů či seriálů. Bingo. Za chvilku jsem u vstupu a vyrážím do kopců. I teď na konci října jsou keře stále zelené, a tak je na co koukat. Celé jsem si to tam na pohodu procházel a fotil.
Ke konci mě oslovily 3 studentky, a že prej chtějí fotku. 🙂 Tak proč ne. Před odchodem na zastávku ještě skouknu tzv. nekomerční plantáže zeleného čase=méně udržované. 🙂
Na zastávku dorazím v dobrý čas, bus dorazí za 10 minut. V Boseongu čekám pouze 20 minut na bus do Gwangju, takže vše fičí jak po másle. Nakonec jsem na hostelu po 3 odpoledne, s čím jsem nepočítal. Zbytek večera se připravuji na zítřejší přejezd do Sokcho a plánuji, co tam skouknu.