12.-13.3.2012 – Opět nás čekal mega přejezd, tentokrát skoro 500 km až do národního parku Eungella kde je jeden z nejstarších deštných pralesů v Austrálii. Takže i když jsme vyjížděli po osmé ráno, tak jsme na místo dorazili až kolem 4 odpoledne. Vyrazili jsme na hodinový mini trek dalším deštným pralesem. A opět nezklamal, tentokrát jsme šli opravdu lesem, žádná asfaltová či kamenitá cestička, a protože bylo po dešti, tak prales měl jinou atmosféru než za slunce.
Když jsme po mini treku fičeli dál, tak jsem v autě zjistil, že mám na lýtku pijavici. No to vám je ale potvora, co nechce pryč. Za chvilku jsem se jí úspěšně zbavil a vyrazili jsme skouknout další australské zvíře – ptakopysk. Došli jsme na nedaleké místo a potichu čekali. Než jsme uviděli ptakopyska, tak jsme pozorovali několik želv, které dováděli přímo pod námi. Za chvilku se konečně objevil první kousek, ale byl celkem daleko, takže fotky jsou nic moc.
Nakonec jsme jich viděli víc. A tam jsem zjistil, že mám mezi prsty na noze další pijavici a ta už byla celkem slušně zakousnutá. Opět jsem jí dal co proto, ale rána mi ještě dobrou půl hodinku stále krvácela, takže na řadu přišla lékárnička – dezinfekce. Pak už bylo vše v poho. Takže na tohle opravdu pozor, je to celkem nepříjemné a i z malé ranky vám delší dobu teče krev. Večer jsme na BBQ opekli špízy, udělali parádní salát a uvařili rýži=opět luxus večeře.
Ráno jsme vyrazili do mini městečka Finch Hatton, odkud jsme šli na 3h skouknout 2 vodopády. Bylo třeba se dostat přes pár brodů, ale to nás nezastavilo v objevování dalších krás Austrálie. 🙂 Prvním místem byla krásné mini jezírko s vodopádem, kde několik hochů skákalo asi z výšky 6 metrů do jezera.
Po kratičké pauze jsme pokračovali k druhému vodopádu či to byly peřeje? 🙂 Cesta vedla podél řeky, takže jsme se už během samotné cesty kochali. Nakonec jsme dorazili k vodopádu, kde byla opět krásně průzračná voda. Příroda kolem byla pořád tvořena deštným pralesem, takže spolu s jezírkem, velkými kameny a vodopádem tvořila krásné místo na pauzu.
Celá oblast kolem Eungella NP je velice zajímavá, protože se jedná o farmářskou oblast, kde pěstují cukrovou třtinu a kolem polí se vinou hory Eungella NP. A samotné městečka či spíše vesničky jsou tvořeny jen pár domky kolem hlavní cesty, kde žijí místní farmáři. Naší dnešní destinací, kde jsme se chtěli dojet, byla Airlie Beach, což je další plážové středisko, kde je hlavní atraktivitou skupinka ostrovů Whitsundays Islands, na které se podnikají výlety na lodích. Během cesty dostal Martin coby řidič výzvu, zda se mu podaří zajet do Airlie se spotřebou 8,5l. A nejen, že to dokázal, ale nakonec spotřebu snížil na 8,2l!!! Prostě borec na konec. 🙂 Náš úkol v Airlie Beach byl jasný – najít si výlet, který bude splňovat naši představu o tom, jak strávit následující 2-3 dny v Airlie Beach. Jirka a Lukáš se rozhoupali ještě ten večer a zarezervovali si výlet 3 dny a 2 noci kolem ostrovů. Martin a já jsme stále váhali a doufali jsme, že to rozlouskneme zítra ráno. Večer jsme se ubytovali v Holiday Parku přímo v Airlie Beach, opekli párky a dali pivka.