4.2.2012 – Dnešní ranní pohled na oblohu nám vůbec neudělal radost. Bylo maximálně zataženo, celá Whakappa byla v mracích, takže jsme si o Tongariro treku mohli nechat jenom zdát. Rozhodli jsme se teda, že uděláme oblast kolem jezera Taupo a zkusíme si dát ten trek zítra. Jedeme teda do města Taupo, které leží u největšího NZ jezera Taupo. Po cestě skoukneme Hukka Falls, což jsou mega peřeje, kdy každou sekundu proteče 200 000 litrů vody. Celkem slušný výkon. 🙂
Další zastávkou jsou Craters of the Moon – měsíční krátery. Jedná se o méně známou geotermální oblast, takže na mnoha místech přímo ze země vychází pára v podobě bílého kouře. Nic podobného jsem ještě neviděl, asi hodinová procházka na mě udělala velký dojem.
Poté jsme se rozhodli zajet zpátky do města Taupo. Ještě před městem mě zastavovali policajti a byla dechová zkouška – moje vůbec první a až na NZ. 🙂 Samozřejmě jsem prošel. 😉 Ve městě jsme si dali na 1,5h rozchod – Jirka a já jsme šli do McDonalds na internet. Při cestě zpátky do Whakapapa jsme zastavili na další horký bazén, ale tentokrát to byl bazén pro místní. Přece jenom v této oblasti jsou všude kolem horké prameny. V bazénu potkáváme Čecha, který si to valí Zélandem na kole a už má za sebou 1200 km. Klobouk dolů, protože vím, jaké tady jsou kopce a taky počasí. Večer jsem strávil, jak jste si určitě už všimli a přečetli, nahráváním článků a fotek na blog.
5.2.2012 – Podle včerejší předpovědi nás měla ráno uvítat krásná obloha, ale jak už asi tušíte, tak to bylo přesně naopak. Opět bylo stejně jako včera. Následovalo tedy asi zatím nejtěžší rozhodování, co bude a nebude. Moc jsem na ten trek chtěl jít. Podle fotek i zkušeností se jedná o nejkrásnější 1-denní trek na NZ. Prochází se přes vulkanické pohoří a po cestě vidíte několik jezer různých barev. Dále jsme zjistili, že když je škaredě ve Whakapapa, tak je škaredě i u Taranaka, což je nejznámější sopka na NZ, kterou jsme měli v plánu další dny. Ač neradi, tak tentokrát to byla prohra s počasím na celé čáře a museli jsme úplně překopat zbytek plánu na NZ. Pro mě to bylo poprvé, kdy nám počasí opravdu zrušilo plán, takže ještě dopoledne jsem byl trochu vykolejený, ač jsem před odjezdem na NZ počítal, že ne vždycky se vše zadaří. Míříme tedy směr Waitomo Cave, což jsou asi nejznámější jeskyně na NZ. V nabídce jsou 3 jeskyně a my po doporučení Čechů z Whakapapa dáváme kombo Glowworm a Ruakuri. Ve 12:00 si dáme první jeskyni Glowworm, která je světově známá tím, že je tam možné skouknout svítící červi na stropě. Celá tato oblast patřila Maorům a až nedávno byla navrácena zpět, takže jsme nebyli překvapeni, že naše průvodkyně byla mladá Maořanka. V jeskyni bylo zakázáno fotit, takže odsud nejsou žádné fotky. Nejprve jsme skoukli tradiční jeskyní prostory a poslední část prohlídky byla na loďce k místu, kde jsou ti červi. Bylo nám řečeno, že se nesmíme bavit ani jinak rušit během projížďky loďkou, protože pro Maory je to posvátné místo. V jeskyni je úplná tma, aby byli červi k vidění. Celá ta tichá atmosféra ve tmě tomu přidala ještě větší kouzlo. A měli vypilované i ovládání loďky, aby nerušili. V jeskyni byly ve výšce hlavy a výš natažené lana a naše průvodkyně, stojící na přídi loďky, pomocí těchto lan ovládala pohyb loďky v jeskyni. No a červi byli perfektní – strop měl v jednom místě tvar polokoule, takže to bylo jako v nějakém malém chrámu, který je modře osvětlen. Druhá prohlídka byla v 14:30 a dostali jsme supr průvodkyni. Jedná se, podle knižního průvodce, o jedinou jeskyni na jižní polokouli, která je celá přístupná pro vozíčkáře, což znamená, že v jeskyni není jediný schod. A taky že tam žádný nebyl. 🙂
Během 1,5 h jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí jak o jeskyni, tak i o těch červech a vše kolem. V jeskyni se mohlo fotit jen bez blesku a já jsem neby lschopen ten foťák udržet pevně v ruce, takže fotky nic moc, ale hodil jsem je na web, ať máte aspoň trochu přestavu. 😉 Po prohlídce jedeme do města Rotorua, kde najdeme supr kemp s vyhřívanými bazénky. Večer Jirka griluje ananas a celkem vzbudí rozruch u ostatních. Sám jsem koukal, ale musím uznat, že ananas chutnal výborně – je sladší a na povrchu se utvoří karamelová vrstva, která udrží šťávu uvnitř. Prostě dezert. 🙂
Jana připravila výbornou thajskou večeři, takže jsme den završili luxus jídlem.