13.4.2024 – odjezd domů
V deset v noci tedy usedáme do taxíku a valíme to potemnělými uličkami Káthmándú. Překvapivě jsme na letišti do cca 15 minut, což jsme nečekali. V odletové hale začneme balit naše zavazadla do “ochranných” obalů. Eva a já používáme standardní modré pytle. Radek to bere velice zodpovědně – má připravenou potravinářskou fólii a finálnímu dílu dá palec nahoru i místní security. 😉
Čekáme na odbavení, ale řada se skoro nehýbe. Během této doby, co stojíme v řadě, zpracovávám fotky, abych na letišti v Dohau mohl nahazovat články. Batohy máme odbaveny před půlnocí, což je masakr čas, ale stále to v klidu stíháme. Dokonce jsme museli chvíli čekat než batohy projdou kontrolou, že tam nemáme např. powerbanku.
14.4.2024 nebo 2.1.2081??? 😂
Po půlnoci projdeme security kontrolou a zakotvíme v odletové hale. Díky dopisování článků mi čas doslova utíká a najednou je čas na boarding. Ve 2:15 se odlepíme od země a letíme směr Dohau. Mám v plánu skouknout jeden korejský film, ale jsem tak dolámaný, že hned usínám. Za cca hodinu a něco mě Eva budí na jídlo. Najím se a opět usnu ani nevím jak. Celý let jsem tedy úspěšně prospal.
V Dohau jsme podle mých hodinek před sedmou, ale realita je 5 hodin ráno. Projdeme vnitřní security kontrolou, nakoupíme něco na jídlo a pití a hledáme místo, kde zakotvíme na následující cca 3 hodiny. Najdeme luxus místo – místnost na čtení. Musí tam být klid a jsou tu pohodlné mini křesla. Co více si přát. Zkouším svoje stránky a nenajedou!!! Cože??? Tak tomuhle už vůbec nerozumím a nemám sílu reagovat. Ok, i tak mám spoustu práce s dopisováním článků. Ano, tentokrát jsem ty poslední dny nepsal poctivě každý večer. Nebyl čas. 😉
Čas opět utekl jak voda a po osmé ráno se přesouváme k naší bráně. Za chvilku se již otevře brána a my se autobusem přesuneme k letadlu. Venku to samozřejmě solidně peče, takže jsme rádi, že jsme za chvilku opět ve vyklimatizovaném letadle.
Odlet je k něco později, ale pořád to je ok. Během vzletu a následují půl hodinku dopisuji poslední 2 články. Pak už je čas na džus, sušenky a film. 😉 Samozřejmě to bude Korea. Následuje další luxus jídlo a další film – Bullet train. Poslední půl hodinu věnuji filmu 12 Mighty Orphans.
Díky změněné trase letu přistáváme o cca hodinu později. To Evě a mi nevadí, protože vlak do Ostravy máme až v 17:33. Radek řeší vlaky operativně, takže před čtvrtou se loučíme a samozřejmě nesmí chybět selfie fotka. 😉
Další hodinu a něco využívám na nahazování článků – konečně všechno funguje jak má, co se týká mých stránek. Úspěšně tedy nahodím články až po 12. den na Langtang treku. V 17:33 jedeme 15 minut vlakem na hlavní nádraží ve Vídni, kde už čeká vlak do Katowic. V 18:10 vyrazíme směr ČR s naší konečnou zastávkou Ostrava- Svinov. Ve vlaku pokračuji s prací na článcích, ale asi po hodině lehce usínám. Vlak nakonec dorazí na Svinov o 15 minut později, tedy v 9:10 večer. Tam už na nás čekají naši a opět následuje tradiční příjezdová fotka. Táta nás bleskově a bezpečně dopraví domů a je konec dalšího putování – tentokrat po nepálských kopcích…
Trek byl opravdu jiný, jak už jste mohli vypozorovat z předešlých článků a bude mít speciální místo v mé paměti… 😉
P.S. A kam to bude příště? Někdo už má dokonce nějaké nápovědy, ale pojďme se nechat překvapit. 😉
P.P.S. KLÁRO, DHANYABAD.
Nepali boy out
Super, super…