15.10.2022 – luxusní aklimatizační výlet kolem Namche Bazar
Vstáváme v šest a noc byla za mě ok. Zatím aklimatizace probíhá v pohodě. V 6:30 fičíme na snídani a při cestě do jídelny samozřejmě musím zkontrolovat počasí. A to je luxusní – obloha vymetená. Na snídani mám Chapati placku s marmeládou.
V 7:30 jsme nastoupení a dnešní plán je projít se po okolí Namche Bazaru – vyhlídka Mr. Everest a vesničky Khumjung a Khunde. Toto bude v rámci aklimatizace, spát budeme opět v Namche Bazar. Nejprve se vydáme do menšího kopce, kde je první pořádná vyhlídka na střechu světa – Mt Everest tyčící se do úctyhodné výšky 8 848 m.n.m. Je to naprostá paráda. Dívám se na zasněženou špičku a uvědomuji si, že na celé planetě není nic výše. 😉
Všichni fotíme jak utržení z řetězu, ale není se čemu divit. Nejen, že na vlastní oči vidíme nejvyššího z nejvyšších, ale i ostatní hory kolem jsou naprosto impozantní podívaná. Dokonce si ty hory, které jsou blíže, užívám o trochu více než Everest. 😉 Jakmile máme splněno (čti: 50-60 fotek Everestu 😂), tak se chvilku vracíme dolů, abychom se poté vrhli do neskutečného kopce. V tuto dobu se na trase nachází asi všichni turisti z Namche Bazar, protože je trasa až nahoru zaplněna do posledního místa. Postupujeme pomalu, což je na aklimatizaci výborné a Ivan to trefně glosoval, že tady se určitě neuženeme. 😉 Čím jsme výše, tím se nám více a více rozevírá pohled do údolí a na okolní skalní krásky. Jakmile jsme na konci stoupání, tak si dáme pauzu v restauraci s luxus výhledem.
Po pauze pokračujeme po vrstevnici, kdy jde krásně vidět, jak je trasa zakousnutá do svahu a kolem se nám představují dechberoucí skalní masívy. Jsem naprosto unešen. A trasa je zakončena ultimátním výhledem bez kompromisû na Mt. Everest. Naprostá neředěná pecka!!!
Následuje sestup do vesničky Khumjung. Okolí je stále neskutečné, takže fotím jako smyslů zbavený = jsem bezpečně mezi posledními. Naštěstí nejsem jediný, kdo je nadšenec do focení hor v takovém měřítku jako já. Dokonce musím uznat, že je podle všeho ještě větší nadšenkyně. A tou je Klára. Bezpečně uzavíráme peloton a za námi je jen náš nosič, který zodpovídá za to, že nikdo nebude left behind (nezůstane sám pozadu). Nosič má neskutečnou trpělivost, protože pořád někde zastavujeme a fotíme tu krásu z různých úhlů. Mám za to, že odpoledne se mu už muselo honit hlavou myšlenky ala: “Jak je to po skoro celém dni může stále bavit? Ti jsou horší než zájezd Japonců!” 😂😂😂 Ale za to může slovy nepopsatelné okolí. 😉
Již samotný sestup do vesničky je paráda – pod horským masívem jsou rozesety domky s modrou nebo zelenou střechou, jediná červená je chrám a mezi domky jsou vidět jednotlivá políčka. Ve vesničce nejprve navštívíme školu založenou Edmundem Hillary, a pak je čas na oběd. Bohužel je dneska Evě špatně, ale statečně bojuje. Dávám si hutnou polévku s názvem Sherpa stew a je výborná. A na poslední fotce je nepálský “batoh” na kamení. 😉
Po obědě pokračujeme a nejprve navštívíme chrám, který s horským masívem v pozadí nemá konkurenci. Kladu si důležitou otázku: “Jsem ještě schopen pobrat a vnímat tolik krásy v rámci jednoho dne?” Odpověď je jasná: “Musím!” 😂
Pokračujeme a najednou je odbočka k nemocnici Edmund Hillary ve vesničce Khunde! Cože? To už jsme v druhé vesnici? Jsem nějak minul konec první a začátek druhé. 😂 Po krátké prohlídce následuje návrat do Namche Bazar. Cestou vidíme na zídkách, jak se suší jačí trus. Usušený se pak používá jako topivo. No a máme možnost vidět, jak místní zrovna nese další dávku na usušení. A ano, nese to v holých rukách! 😉 Za chvilku máme v podstatě rozchod, protože cesta zpátky je jasná – dolů, dolů a dolů. 😉 Samozřejmě pořád s námi je nosič. Teď už jsme 4, co uzavírají peloton – Karlos, Klára, Eva a já. A pak se přidá i Miloš s manželkou. A nosič stále trpělivě čeká, až si všechno vyfotíme. Prostě máme luxus servis. Těsně před vstupem do města byla ostrá zatáčka a na nás čekal luxusní vzkaz ohledně směru od Sidara, viz foto. 😉
V Namche Bazar jsme kolem tří odpoledne. Naše první kroky míří do Bakery, která včera měla mega úspěch. Dávám si i čokoládový dort, který se ohřeje v mikrovlnné. Ano, čtete správně – byl ohřán a bylo to luxusní. Čokoláda se rozplývala na jazyku. 😉 Nakonec se nás tam sešlo deset. A v televizi byl zrovna sestřih zápasu ve fotbale mezi ČR a Anglií. V Nepálu v Namche Bazar v Himálajích! To prostě nevymyslíš. 😉
Pak se každý rozuteče svým směrem. S Evou při cestě zpátky na hotel nakoupíme energy tyčinky a já nějaké odznaky na peněženku. Pak jdu na druhý hotel a těžce bojuji s nahozením článku – Wi-Fi je tady opravdu tragická. Ale nakonec se podaří, 😉 Večer se jdu sám projít po městě a zabrousím i do postranních uliček, kde už to nejsou naleštěné obchody, ale reálný život. 😉
Na večeři v našem hotelu jsme jenom 3 – Klára, Eva a já. Pánové a Hanka se po domluvě přesunuli na druhý hotel. Hlavně pánové se těšili na jačí steak, který náš hotel nedělal. Po večeři se chystáme na briefing, ale Pavel přijde za námi, kdy se chystáme k odchodu. Zítra je výkop akce v 8 = budík bude na 7. Nakonec na cca hodinu zaskočíme na druhý hotel s vidinou lepší Wi-Fi, ale byla to pořád stejná písnička – sem tam to někomu jelo. Po deváté to balíme a jdeme spát.
počátek: Namche Bazar – 3 435 m.n.m, konec: Namche Bazar – 3 435 m.n.m.
převýšení: nahoru: 702 m, dolů: 702 m
dneska: 9,8 km, čas: 7,5 h, celkem: 28,4 km
Opět krása🌞