16.9.2022 – Glacier NP hned první den ukázal parády
Noc byla překvapivě pohodová a ráno žádná kondenzace. Vstávám tak, abych byl hotov před půl osmou. V půl osmé se otvírá Brownies a máme tam v plánu mít snídani. Jen co pracovník Brownies otočí ceduli z Closed na Open, tak tam vlítneme a každý si objednává podle své chuti. U mě vyhrálo burito, skořicový twist a horká čokoláda.
Po osmé jsme všichni hotovi a vyrážíme v sestavě Jeemac, Gargoyle, Katka, Petr, Terka, Luboš a já. Takže poprvé 5 Čechů hikuje spolu. Za městem se napojíme se na CDT a trail se hned zakousne do kopce. Stoupání je solidní – čeká nás více jak 800 výškových metrů. Samozřejmě nesmí chybět fotka, jak vstupuji do NP Glacier. Za chvilku se krajina krásně rozevře a začne nabízet parádní výhledy. Jeemac je vždy první a čeká na nás. První pauzu máme v mini údolí u vody před finálním stoupákem.
Finální pasáž nakonec nebyla tak těžká, jen tam jednu dobu solidně foukalo. Jakmile jsem na nejvyšším bodě, tak začne neskutečná show. Nádherné skalní masívy různých barev a tvarů na všechny strany. A hned při začátku sestupu na nás vykoukne jezero Two Medicine a následný obraz je jedna velká paráda. Samotný sestup si na maximum užívám, fotím jak urvaný z řetězu, takže z toho plyne, že jsem najednou poslední v naší skupině. Býval jsem i druhý.😂 Potkávám celkem dost denních hikerů a ani se nedivím, protože tohle je opravdu pecka. Ke konci sestupu docházím Luboše a vidím, že kousek od trailu jsou horské kozy, které vůbec neřeší turisty a v klidu se pasou metr od trailu.
Po sestupu docházím k ranger stanici, kde jsme včera řešili permity. Jeemac s Lubošem zkoušejí, zda se pro ně nějak změnila situace ohledně permitu – mají kempy pouze do Many Glacier, a pak musí žádat o nový permit. Bohužel se nic nezměnilo. Pokračujeme dál kolem kempu a máme polední pauzu.
Odpoledne máme opět výstup do sedla a aby se to nepletlo, tak opět více jak 800 výškových metrů. Jen nyní to je roztažené na více mil. Po první ostřejší pasáži se trail ukryje do údolí a kolem jsou neuvěřitelné skalní stěny. Počasí je na kombinaci NP Glacier a září luxusní – slunečno a teplo. Pomalu se prokousávám údolím nahoru k horským štítům a u jednoho potoka máme další pauzu.
Nakonec se dostanu k úpatí stěny a je mi jasné, že není kam uhnout. Teď to bude metoda cik-cak nahoru ve stěně. Voláme na sebe s Jeemacem, který je již v polovině. Díky okolní kráse vůbec nevnímám stoupání a jen koukám a samozřejmě fotím. Hlavní roli v této show má jezero Oldman a skály za ním. Spolu s mraky a sluncem vytváří neopakovatelnou parádu.
A sedlo? Nepopsatelná pecka. Doslova si užívám každou sekundu. Před námi se rozevře další údolí, kde dole kralují 2 jezera a za nimi další horská linie. Sleduji, kam trail pokračuje a zjistím, že se v jednom místě za naší odbočkou rozevírá jako nůžky a oba břity končí na hřebenu stěny. Bez batohu se tedy proběhnu po horním břitu a mám luxusní výhled jak do stávajícího údolí, tak i za stěnu. A nakonec mi cesta tam, focení a cesta zpět zabrala jen 17 minut. 😉
Jakmile jsem zpátky, tak u mého batohu sedí Luboš, všichni ostatní jídlu již na trailu směrem dolů do kempu Morning Star, který je vzdálen pouhé 3 míle. Sestup tedy strávím s Lubošem a kecáme hlavně o CDT a PCT. V kempu jsme po sedmé večer. Postavím stan a jde se vařit na spešl místo, které je na to určené. Tam již vaří jeden více-denní hiker a nakonec s nim solidně pokecáme.
Po jídle zbývalo pověsit jídlo na připravenou konstrukci (zde v Glacier musí být pověšen i Ursack) a jde se spát. Tak první den to Glacier rozjel ve velkém stylu. Už se těším na zítřek. 😉
dneska: 21 mil (34 km), total: 2 548 mil (4 077 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)