107. den na CDT

18.8.2022 – tak jsem to zvládl do Leadore

Vstávám před sedmou, abych nejpozději v osm vyrazil. Ano, jsou to jen 4 míle a odvoz mám až v 11, ale díky aktuálnímu stavu nechci riskovat, že k silnici budu dobíhat. 😉 Žaludek je na tom subjektivně pořád stejně, což není moc dobré. Dneska to je 4. den, to už bych očekával zlepšení stavu. Každopádně zítra bude v Leadore zero, abych si odpočinul a doufám, že se to zlepší.

Po osmé tedy jdu doklepnout poslední 4 míle do Bannock passu k silnici 29. Trail se mírně vlní a finální část samozřejmě klesá do passu. I dnes si po hodině dávám pauzu. Já věděl, proč si dávám časovou rezervu. 😉 Pohled do údolí je samozřejmě více než zajímavý. Ke konci vidím i prašnou cestu, která je silnicí 29.

Do passu nakonec dorazím po desáté. Tak jsem to zvládl – 51 mil za cca 3 a 1/4 dne ve stavu, který, řekněme, není optimální na hikování. Usadím se těsně nad silnicí a můžu sledovat “provoz”. Jak jsem dorazil, tak tam zrovna bylo jedno auto, které pak jelo opačným směrem než je Leadore. Za tu necelou hodinu projely ještě 2 další auta, obě opačným směrem. Takže jsem byl opravdu rád, že jsem měl zajištěný odvoz. Těsně před jedenáctou dorazí Randy ve stylovém Fordu.

Randy hned od začátku působí pohodovým dojmem a cestou do cca 14 mil vzdáleného Leadore fajn pokecáme. Chci spát v kempu, takže mi Randy doporučí City park, který je sice cca 10-15 minut z “centra”, ale skoro všichni hikeři směřují tam. Nechám se vyhodit před poštou, kde na mě doufám čeká balík s novými/posledními botami. Když na poště ukazuji pas, tak paní pošťačka vtipně podotkne, že dle fotky v pasu to nejsem já. 😂 A já odpovím, že s tím souhlasím. 😉

Jakmile mám balík, tak hned naproti je jediný obchod, tak tam zaskočím, abych zjistil, jaký tam je výběr. V obchodě potkávám Lexe, který dorazil včera a již se cítí daleko, daleko lépe. Tak doufám, že mě to taky brzy čeká. Co se týká výběru, tak nějak to dám do kupy na další sekci.

A následuje návštěva jediné otevřené restaurace Depot. Ta druhá, žádná další není, je zavřená. Musím na žaludek pomalu, takže si objednám salát s kuřecím masem a hranolky. Vítaná změna oproti minulým dnům. 😉

Po obědě už zbývá poslední “úkol” – ubytovat se. Jdu tedy kousek za město do City parku. Tam mě uvítá boss a chvilku se bavíme o všem možném. Mezitím dorazí jeden SOBO hiker, který chce jen využít sprchu, atd. a večer se chce vrátit na trail. Jakmile je vše pořešené v rámci ubytování, tak se vrhám na články. Je to 6 dní, takže nakonec s tím strávím 2,5 h.

Ve čtyři odpoledne jdu zpátky do města na brzkou večeři. Podnik je jasný, v tomhle směru to je zde jednoduché. 😉 Tentokrát to je tortila s kuřecím masem a opět salát – potřebuji zeleninu. Při cestě do kempu zrovna jede kolem Randy, takže naskočím na korbu a jsem hned zpátky v kempu. Perfektní načasování. Tam už jsou 3 další hikeři a mezi nimi Swiss Kros. Ano, dohánějí mě. Chvilku tam všichni klábosíme a já se pak přesunu do stanu a odpočívám. Kolem půl sedmé začnu vybírat fotky a psát článek. V sedm do kempu přijede Randy a vystupují 2 hikeři – podle všeho pár. Zaostřím oči a mám pocit, že by to mohl být druhý český pár na trailu – Katka a Petr. Jakmile jim boss ukáže, kde si můžou postavit stan, tak to hned zkusím česky a trefil jsem to. 😉 Na cca 20-25 minut pokecáme a věřím, že zítra budeme pokračovat. 😉 Pak už na jen dopíšu článek a jdu spát.

dneska: 4 míle (6 km), total: 1 977 mil (3 163 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)