17.8.2022 – kam až dneska dojdu?
Opět jsem spal více jak 10 hodin. Nebýt té nevolnosti, tak tohle by se mi líbilo – spát kolem 10 hodin denně. 😂 Po sedmé tedy začínám další den a bohužel se stále necítím ok. Ale i tak se podaří do sebe dostat snídani, což je dobrý start. K silnici, která vede do městečka Leadore to je nějakých 23 mil. Už je mi delší dobu jasné, že dneska tam do večera nedojdu. Otázka je, jak moc se mi podaří přiblížit k silnici, abych se zítra už opravdu dostal do Leadore. Mimochodem, původní plán byl, že dneska brzy ráno budu u silnice. Hiker míní, CDT mění. 😉
Po osmé jsem připraven podat dneska v rámci možností nějaký solidní výkon. Hned naskakuji do kopce, který mě postupně vynese nad stromy a keře do otevřeného prostoru. Odhadl jsem to včera dobře, když jsem se díval do navigace – čeká mě další hřebenová trasa. Já samozřejmě po hodině dávám cca 20 minutovou pauzu, stále to jinak nejde.
Pokračuji po hřebeni, který je solidně vyprahlý a díky slunci se to ještě násobí. Po další hodině hledám stín, kterého je tady poskrovnu. Nakonec se zadaří a je zde další pauza. Stále jsem na hřebeni, takže výhledy stojí za to, ale já, upřímně, řeším, abych nějak fungoval a boural to dál a dál. Již včera večer jsem si uvědomil, že ty poslední dny mám jakoby v mlze. Moc si toho z okolí nepamatuji, a i když se dívám na fotky, tak někdy nevím, kam to mám časově v rámci daného dne zařadit. Ve 12:15 vyhlašuji hodinovou pauzu a hlavní úkol je do sebe dostat energy tyčinku. Úkol jsem nakonec splnil, ale už ani ty tyčinky nechutnají.
Odpoledne začínám klesat do mini údolí, za kterým je horský masív s horou Elk, na kterou mířím. Čeká mě cca 500 výškových metrů, takže v hlavě jsem již připraven na peklo. 😂 Výstup budu mít rozdělený na dvě části – uprostřed je voda, kde budu mít pauzu. Jsem mile překvapen, že stoupání je kontinuální, takže se brzy dostanu do rytmu a za hodinu jsem u vody. Je celkem mazec, že zde v mini sedle je zdroj vody a ještě takhle pěkně připraven – teče z trubky. Dávám si zde delší pauzu a beru si vodu i na večer a ráno. Stále netuším, kam až dojdu.
Druhá polovina se nesla ve stejném duchu jako ta první, takže nakonec výstup na horu Elk nebylo takové peklo. 😉 Samotný vrchol je kousek od trailu, ale je škoda tam nezajít. Výhled je parádní – je to klasická 360. Mám tam chvilku pauzu a dojde tam jedna hikerka, co jde pouze tuto sekci. Já zde ale mám jeden důležitý úkol. Je zde signál, a tak volám chlapíkovi jménem Randy z Leadore, který za příspěvek vozí hikery do/z Leadore. V městečku Leadore žije kolem 105 (ano, slovy stopět, není to překlep 😉) lidí, takže provoz je zde minimální až nulový. Dále je to v Idaho, kde se nesmí stopovat. Takže nejlepší varianta je domluvit si odvoz. Domlouváme se na zítřek na 11:00 dopoledne. Tohle bych měl stihnout, mám tam samozřejmě rezervu.
Jakmile opouštím vrchol hory Elk, tak vím, že to nejhorší je za mnou. Nyní budu jen klesat a jestli se vyhecuji, tak bych mohl ještě zvládnout cca 6 mil, což by byla bomba. První část je taková polo-hřebenovka – trail je zakousnutý ve svahu a jde krásně vidět, kam dál pokračuje. Po cca hodině si dávám krátkou pauzu a již tuším, že se mi podaří dojít tam, kam chci.
Finální část je v otevřeném prostoru, kde se přede mnou ukáže celé údolí v plné kráse. Zaujme mě jeden kopec, který vypadá jako část obrovské zvlněné sukně (dámy budou vědět správný název 😉).
Jakmile dosáhnu míle 19 pro dnešní den, tak chvilku hledám místo pro stan. Nakonec to zakempím s výhledem do údolí v půl sedmé. Další hodinku jen tak poléhávám schovaný ve stanu před sluncem, které i v tuto dobu pořád jede pecky. Do Leadore mi zbývá necelé 4 míle, které jsou víceméně zvlněná rovina, tak si troufnu věřit, že to zítra stihnu.
dneska: 19 mil (30 km), total: 1 973 mil (3 157 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)