91. den na CDT

2.8.2022 – úkol dne: dojít k hranici Yellowstone NP (27 mil)

Tak noční teplota příjemně překvapila – bylo nějakých 11 stupňů, takže pohoda. O to více jsem překvapen, že mě ráno uvítá zatažená obloha. Dneska to vypadá na déšť. Během ranního kolečka kolem projdou 3 hikeři ze včerejška. Všichni máme na dnešek stejný plán – dojít k hranici Yellowstone NP a tam přespat.

Startuji v osm a hned mě čeká solidní brodění. Řeka s názvem Soda Fork není široká, ale proud je celkem rychlý a vypadá to minimálně ke kolenům. Díky zkušenostem s broděním na PCT tento brod bezpečně a v pohodě zvládnu, jen ta teplota vody je mazec. A protože je zataženo, tak mokré boty mi vydrží celkem dlouho.

Následující více jak hodinu jsem stále ve spálené oblasti, takže včerejší rozhodnutí ukončit hike na louce bylo více než rozumné. 😉 V půl desáté mě čeká další brodění – teď to je celkem široká řeka North Buffalo Fork, ale proud je velice pomalý, takže na pohodu brodění. Jen boty opět naplno mokré a to nestačily aspoň trochu oschnout z minula. 😂

Těsně před pauzou a pak během pauzy vidím hlavní “dopravní” prostředky pro převoz čehokoliv tady uprostřed divočiny – lamy, muly a koně.

Následuje tří mílová pasáž, která je na rovině a já mám možnost ukrojit tyto míle celkem rychle. Pak mě čeká stoupání o skoro 300 výškových nahoru a celkem to jde. Jakmile se přehoupnu přes nejvyšší bod, tak lehce klesám a začnu plánovat pauzu na oběd.

Nakonec mám pauzu po 14 mílích a je cca 13:20 – jsem spokojen, protože to vypadá, že bych to mohl zvládnout až hranicím. Během oběda se ke mě bohužel připojí celá flotila komárů! To zase byla pauza – neustále jsem se oháněl, byl jsem zakrytý od hlavy až k patě a stejně mi tekly nervy. 😂 Rychle jsem se najedl a fičím dál.

Ještě trochu klesnu a pak mě čeká dnešní bonus – dalších skoro 600 výškových do bezejmenného sedla ve výšce něco nad 3 000 m. První polovina je celkem pohoda – cik-cak trasa, ale druhá půlka nejprve obchází jeden kopec obloukem s již solidním úhlem stoupání, a pak to jde středem nahoru. Naštěstí výhledy coby odměna jsou parádní. A na druhé straně tam někde je již Yellowstone.

Pak už mi zbývá posledních 9 mil, které budou víceméně klesat. Čas je parádní – je po čtvrté odpoledne, takže věřím, že hranice Yellowstone klapne. Kolem půl páté si dávám krátkou pauzu a již se citelně ochlazuje a fouká vítr. Valím to po pauze dál a doufám, že počasí ještě vydrží.

A tu dostanu pozvánku na představení s názvem “Wyomingský déšť”. Je to typ pozvánky, kde se nebere odpověď: “Ne, děkuji.”. 😉 Mám za sebou několik představeních s názvem “Colorádská bouřka”, tak jsem zvědav na tohle. Představení začíná v 17:28 a já jsem usazen do první řady, aby mi neunikla jediná kapka. Po 15 minutách si uvědomím, že tohle představení bude mít delšího trvání, a tak nasazují i nepromokavé kraťasy, abych vydržel do konce show. Show je to intenzivní, dramaturgie je vypilovaná k dokonalosti – režie si na tom dala opravdu záležet. Střídají se pasáže s klidnější atmosférou, kdy kapky lehce bubnují, aby za další minutu došlo k obratu a je tu burácející smrž vodních provazů. Ke konci jsou připraveny dva bonusy v podobě stojaté vody ze země, která sahá do poloviny stehen. Celá show má nakonec skoro 2 hodiny. Samozřejmě bylo během představení zakázáno pořizovat fotky či videa, takže nemám co nabídnout. 😉 Show byla velice intenzivní, ale příště bych byl rád usazen do poslední řady s názvem stan. Sice přijdu o spoustu kapek a nebude to tak intenzivní, ale to mi nevadí. 😂

Představení skončilo opravdu včas. Hned po skončení nabírám vodu a kousek za ní si stavím stan v “kempu před hranicí NP”. Už tam je dalších 5 stanů. Pak se rychle převleču do suchého, uvařím si těstoviny od Knorr a jdu spát. 😉

dneska: 27 mil (43 km), total: 1 678 mil (2 685 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)