30.7.2022 – zázrak – den bez komárů!!!
V noci pršelo, ale co mě zaskočilo bylo, že kolem třetí ráno se probudím zimou a hodinky ukazují 2 stupně! Oblíkám si péřovou bundu a rychle usínám. Ráno vykouknu ven a všechno je samozřejmě mokré. Ale nad pastvinou se nadnáší mlha a s vycházejícím sluncem to vypadá děsně mysticky. Celé ráno je parádní – již od probuzení útočí paprsky slunce na stan = je krásně teplo a nejsou komáři = mám otevřený stan a užívám si luxus výhledu.
Před osmou vyrazím do kopce a přede mnou jsou 2 hikeři, kteří prošli kolem mě, když jsem balil stan. A za chvilku jde hiker v protisměru. Celkem živo po ránu. 🙂 Za necelé 2 míle jsem na rozcestníku. Vlevo oficiální trasa, vpravo alternativa v podobě prašné cesty. I když někteří doporučují prašnou cestu, já volím oficiální trasu. Následující cca 6 mil mě protáhne solidním terénem – vysoká tráva plná rosy, keře různých velikostí, pořádně neprošlápnutý trail, atd. Je to náročné, místy to vypadá, že to mnoho hikerů nechodí, ale já držím oficiální trasu a jen když alternativa je paráda ala Cirque nebo Knapsack, tak uhýbám. 😉
Jakmile se obě trasy znovu spojí, tak se postupně dostávám stále výš a výš v rámci úzkého údolí. Není zde co fotit, protože kolem je les a já procházím loukami. Bohužel se zde dostanu i do spálené oblasti a vždy ten pohled bolí. Naštěstí to netrvalo dlouho a pomalu začínám sestupovat k vodě. Krajina se rozevře a mě zaujmou hory v dáli.
Celou dobu kromě těch 3 hikerů ráno jsem nikoho nepotkal a u vody najednou 4 další hikeři. Je půl druhé a já zjišťuji, že mám již 14,5 míle. No paráda, tohle vypadá hodně dobře. Ideálně ujít dneska co nejvíce, aby mi na zítřek zůstalo “pár” mil a byl brzy u silnice 28.
V půl třetí se zvedám a za necelé 2 míle jsem na dalším rozcestníku – tentokrát vlevo nová oficiální trasa CDT, vpravo stará oficiální trasa CDT. Trochu nechápu navigaci, kde nová trasa (červená) nemá nic zaznačené a stará trasa (modrá) má vše. Každopádně jsou otevřené obě trasy a já volím samozřejmě novou trasu. Podle informace z navigace byla trasa otevřená v roce 2020, tak jsem trochu nesvůj, jak moc bude trail prošlápnutý. Už samotnou odbočku jsem málem minul – na fotce mám odbočím doleva. 😉
Nakonec to bylo v pohodě, jen sem tam se na chvilku trail ztratil, ale s navigací byl vždy nalezen. 😉 První míle jsou v úzkém údolí a já ostře klesám. Poté se pohled rozevře a mám výhled do zeleného údolí, kde se uprostřed klikatí potok Squaw. Pořád následuji trail, takže neřeším navigaci. Za hodinu jen tak mrknu, jak na tom jsem a zjišťuji, že oficiální trail je jinde – za potokem Squaw, ale zatím jdu souběžně s oficiálním trailem, jen jsem před potokem. Uvidíme, zatím se mi nechce dělat nějaký kros skrz ty malé keře, které jsou všude kolem. Už teď, a to jdu po trailu, moje lýtka vypadají, že jsem si pořídil kočku. 😂
Po cca půl hodině se trail se začne stáčet doprava a přede mnou se začnou vynořovat zajímavé skalní útvary. Ten nejzajímavější má červeno-oranžovou barvu. Nakonec trail, po kterém celou dobu jdu, naskočí na oficiální trasu v místě, kdy se jde po prašné cestě. Tu naštěstí za chvilku opouštím a trail mě zavede přímo k těm červeným horám. Říkám si, zda tohle je ten důvod, proč vymysleli tuto novou trasu. Kdo ví.
Stále se mi jde dobře a i když mě nyní čeká již jen stoupání, tak se rozhodnu, že to zkusím dotáhnout až na míli 28 pro dnešní den. Nakonec se zadaří a já před půl osmou nabírám vodu na večeři. Je stále příjemně teplo a komáři nikde, takže si na pohodu vařím Espaňol rýži dál od místa, kde pak postavím stan.
Dnešní večerní program byl hlavně o nastudování kempů v národním parku Yellowstone. Je třeba zažádat o povolení v rámci přestání v parku a žádá se specifický den a kemp. Já to zatím vidím, že budu potřebovat 2 noci v parku, ale bude záležet na tom, jestli mnou vybrané kempy budou volné. V Dubois to budu řešit on-line, tak jsem zvědav. 😉
dneska: 28 mil (45 km), total: 1 620 mil (2 592 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)