74. den na CDT

16.7.2022 – dojdu dneska do Rawlins?

První pokus se vstáváním je v 5:30! Proč? Včera jsem zjistil, źe jsem od Rawlins vzdálen pouze 26 mil. Původní plán byl dneska zajít cca 20-22 mil s tím, že mi zítra zůstane max. do 10 mil. Ale když to je jen 26 mil, tak jsem se rozhodl, že to zkusím zajít celé – bude to stejná vzdálenost jako včera a je to pořád rovina. V půl šesté si jen vyfotím východ slunce (to neznám 😂) a ještě půl hodiny spím dál.

Po šesté to rozjedu a překvapivě jsem v 7:18 připraven na výzvu: Dorazím dneska do Rawlins? Dneska nemám problém se čtením počasí – bude mazec horko a to zatím netuším, jak moc. Naskakuji tedy zpátky na antuka, roztáčím pohybový aparát na maximum a jde se mi velice dobře. Za necelou hodinku kolem mě doslova proletí hiker. Pozdravíme se a za chvilku se mi pomalu ztrácí – nechápu to, protože dneska se zrovna neloudám. 😂 Protože chci dojít dneska do Rawlins, tak je třeba zavolat do kempu, zda mají místo i dneska. Vyčkávám, až mobil zachytí signál (cca půl hodiny chůze) a volám. Místo v kempu je, takže první úkol splněn. Teď už jen dneska zajít těch 26 mil. 😉

Antuka mě provází skrz krajinu, kde po stranách jsou zajímavé skalní útvary. A když se ohlédnu zpět, tak krásně vidím, kudy mě provedla ta oranžová linka a v dálce vidím dalšího hikera. Díky zoomu na foťáku zjistím, že to je Francouz, což mě překvapuje, protože včera jsme se neviděli. Procházím kolem rybníku, kde jsem chtěl nabrat vodu, ale voda je u břehu mazec, takže to přeskakuji. Ale na fotce vypadá rybník dobře. 😉 Jakmile se přehoupnu přes jeden mini vršek, tak se v dálce vynoří hora, která mi připomíná středověký hrad – ve dvou řadách jsou kamenné hradby, aby byl hrad nedobytný. Okolí je místy opravdu vyprahlé a dnešní slunečno a horko to jen podtrhuje.

Během pauzy mě dochází Francouz a bavíme se o vodě. On si z rybníku vodu sice vzal, ale nechce ji zatím pít, protože za necelou míli má být ani ne půl míle od trailu u silnice Sage Creek water cache. Pokračuje a já dojíždím pauzu. Narazím na něho, když se vrací a máme štěstí – jsou tam plné kanystry. Nabírám si jen litr vody, protože za mnou jdou další hikeři a budou na tom stejně jako já.

Silnice Sage Creek by nás taky dovedla do Rawlins, ale trasa se odpojila od antuky a vrhla se přímo do té divočiny kolem. Paráda – raději tohle než road walk. Tady je už ta vyprahlost fyzicky hmatatelná – suchá, popraskaná půda, keře bojující o přežití a nulová známka jakékoliv vody. Ze začátku se trail často ztrácí mezi keři, takže beru generální směr a sem tam to kontroluji s navigací. Po cca 3 mílích, které mi trochu nabouraly rychlost, naskočím na prašnou cestu a směřují k velké kamenné hradbě.

Trail se dostává k samotnému úpatí hradby a pokračuje podél ní. V půl druhé si dávám pauzu pod hradbou u jezera. Tedy u toho, co z jezera zůstalo. 😉 Jen s vodou to začíná být špatné, pomalu dochází a já mám před sebou ještě skoro 10 mil = více jak 3 hodiny chůze. Ale cítím se dobře, takže uvidíme.

Ani ne půl hodiny po pauze se díky krátkému a ostrému stoupání přehoupnu přes kamennou hradbu v jejím nejnižším místě. Loučím se s údolím a pokračuji za hradbou. Následující pasáž za pár mil prochází celkem zaneřáděnou oblastí, což mi kazí dojem, ale nedá se nic dělat. Po čtvrté hodině odpolední mám první pohled na Rawlins a podél silnice Sage Creek se dostanu do centra.

Bohužel obchod je na jedné straně a kemp, kde budu spát, na druhé. Chci spojit mini nákup a večeři, takže dalších cca 20-25 minut pokračuji směr obchod a Pizza Hut. V půl šesté jsem v pizzerii a vybírám si, co si dám. Objednat si mám u kasy. Zvednu se, objednám si a najednou černo před očima. Další věc, co vnímám, je, že sedím na podlaze a kolem mě spousta lidí. Omdlel jsem.

Mohl bych tuhle historku vynechat, protože se není čím “chválit”, ale neudělám to ze dvou důvodů. Ten méně důležitý je, že jsem jenom člověk – nejsem borec nablýskaný, co mu vše na CDT vychází a nedělá chyby. Ale ten hlavní důvod je to, jak to celé proběhlo a co se stalo pak!!!

Proberu se tedy na podlaze a nade mnou spousta lidí (personál i zákazníci) a všichni mají starost, zda jsem OK. Pár sekund mi trvá než si uvědomím, kde vlastně jsem – v USA na CDT. Zvedám se a říkám jim, že si potřebuji sednout. Hned dostávám velkou sklenici vody, která do mě spadne během pár sekund a jeden mladík se mě ptá, zda jsem OK. Říkám, že ano, už je mi daleko lépe. Za chvilku přijde obsluha, která byla zrovna za kasou, když jsem omdlel. Říká mi, že jsem ho solidně vystrašil a co se týká placení, tak to za mě zaplatil pán, co zrovna taky stál u kasy a chytil mě, když jsem šel k podlaze!!!!!! Hned se ptám, kde je a obsluha mi říká, že zrovna odjíždí. Rychle tedy vyběhnu ven, zastavím couvající auto a moc mu děkuji. Chlap jako hora sedí na zadním sedadle a říká, že to je v pohodě a ať si odpočinu. Říkám mu, že tohle mám přesně v plánu následující 2 dny. V autě sedí i ten mladík, který se ujišťoval, že jsem ok, když už jsem seděl u stolu. Neumím vyjádřit slovy, jak moc jsem vděčný za tyto lidi kolem nás.

Za chvilku mám před sebou pizzu, ale sním pouze polovinu a zbytek si beru do kempu. Loučím se s personálem Pizza Hut, kterému jsem “zařídil zážitek” během směny a znovu se ujišťuji, že je vše zaplaceno – ano, do posledního centu. Já takhle sem tam omdlím – brácha či hlavně paní holičky by mohli vyprávět. Ale dneska to bylo hlavně díky kombinaci extrémního horka a málo vody. Poučen pro příště, o tom žádná.

Než vyrazím do kempu, tak ve vedlejším obchodě koupím džus a ledový čaj na večer. Je půl sedmé a Google mapy ukazují více jak 3 míle do kempu = hodina cesty! Si dělá srandu. Chvilku zkouším stopovat, ale nic neklapne, takže se během hodiny prokoušu městem na opačnou stranu.

V půl osmé jsem na recepci a tam se dozvídám, že většinou je pro stan “povolena” pouze jedna noc. Není sice problém zůstat déle, ale musím každý den mezi 11:00-14:00 sbalit stan, protože se daná oblast pro stany zavlažuje, jestli jsem dobře pochopil. Tuto informaci jsem měl dostat po telefonu, když jsem si rezervoval místo. Nejsem si toho vědom, ale neřeším to. S tímhle nebudu mít problém. Před osmou mám postaven stan a je fakt, že jediné místo se zelenou trávou je právě jen tady pro stany, všude jinde je štěrk. Na večeři dojím pizzu a pustím se do nahazování 6 článků plus za čerstva sepisuji dnešní velice zajímavé dojmy. 😉

dneska: 26 mil (42 km), total: 1 344 mil (2 151 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)