5.7.2022 – co nejdříve se dostat do Grand Lake
Plán vstávat v 5:30 neprošel – tělo dalo jasně najevo, že bude fungovat až po šesté. A na CDT se musí tělo poslouchat. 😉 Po probuzení mě uvítá hromada krvežíznivých potvor za síťkou od stanu a já vím, že dříve nebo později musím ven. Bezpečně nejrychleji sbalený stan ráno. 😉
Po půl osmé tedy utíkám před tou flotilou komárů a fotím si jezero Monarch, které po ránu vytváří luxusní zrcadlo.
Trail se dostane na prašnou cestu a za chvilku míjím velký kemp se spoustou lidí. Netušil jsem, že jsem tak blízko oficiálního kempu. V tu dobu mě předcházejí dva hikeři, které vidím prvně. Trail/cesta nás zavede na začátek jezera Granby, které mi bude nakonec dělat společnost celé dopoledne.
A tu na mě oba hikeři mávají a ukazují, abych byl potichu. Po cestě se zrovna prochází samice losa s mládětem. Tady bych je nečekal. Stojíme v uctivém vzdálenosti a fotíme. Samice se vrací zpátky na břeh jezera, ale mládě je stále na cestě. Samozřejmě stále čekáme, protože se nechceme dostat mezi matku a mládě. Věřím, že všichni víme, co dokáže matka, když vycítí, že její dítě/mládě je v nebezpečí. V tu chvíli není větší síly na světě. 😉
Jakmile se mládě vrátí k matce, tak pokračujeme, já oba hikery předejdu a trail zmizí v lese. A tu na nás čekala hlavní show. Samec losa cca 20 metrů od trailu!!! Teď to jsem já, kdo ukazuje, aby bylo ticho a zároveň rukama ukazuji parohy. Koukám na toho obra, který v poklidu prochází kousek od trailu vědom si své majestátnosti. Naprosto luxusní zážitek. Na chvilku zapomínám, že los je nebezpečnější než medvěd. Medvěd většinou zmizí, když slyší lidi, ale los ne a těžko se čte jeho chování.
Jakmile mám dost fotek, tak pokračuji dál kolem jezera Granby. Trai mě nakonec vytáhne celkem vysoko nad jezero, takže mám luxusní výhled jak toho, co už mám za sebou, tak i toho, co mě čeká. Počasí je parádní, takže si tuto pasáž užívám. Do toho si píšu s Lubošem, který již zarezervoval kemp a jsou cca 2 míle za mnou.
Trail nakonec uhne od jezera Granby do lesa a já prudce klesám. To už v dálce vidím město Grand Lake, což je můj dnešní cíl. Před 11 mám pauzu na svačino-oběd u potoka Twin. Pak už jsem připraven doklepnout dnešní den, co se týká chození. Trail vede skrz podmáčené louky, v hustém lese, kde je neskutečně množství stromů – jak zdravých, tak popadaných a pak kopíruje tvar jezera Grand. To už se obloha opět zabarvuje do tmavě modré a já doufám, že to stihnu do kempu dříve než bude dešťová show.
Během té doby mi volal Luboš, zda jsem OK s tím, že by se nakonec objednala chatka za 30 babek na hlavu. Jsem pro, protože tam určitě bude tepleji a více sucho než ve stanu. 😉 Ve 2 odpoledne jsem na parkovišti a zbývá mi cca 40 minut chůze, kdy musím prokličkovat městem do kempu. A hned na začátku města musím zpomalit na 25 mil za hodinu – značka to říká jasně. 😂
Samozřejmě i dnes jsem nebyl ochuzen o zážitek týkající se provazů vody. Skoro celou cestu do kempu hustě prší, takže na recepci dorazím v solidním stavu, co se týká zmoknutí. Naštěstí nemají problém mi hned dát klíče od chatky č. 11 – moje šťastné číslo. 😉 Za chvilku již sedím v suchu a “zatopím” díky “topné bedně”.
Za cca hodinu a půl dorazí Luboš a Terka. Chvilku vydechnou a domlouváme se, co dál. Já chci jít do restaurace na jídlo, a pak nakoupit jídlo na další sekci. Luboš s Terkou uvažují o večerním grilování. Vyrazíme tedy s Lubošem do města – vzdálenější obchod je cca 20 minut chůze. A tu opět začíná pršet! Jakmile jsme na hlavní cestě, tak zkusíme stopovat a hned první auto nám zastaví. Naprostá paráda – borka nás doveze přímo před obchod. Já to jenom omrknu a hned jdu do restaurace Rockies. A jak jdu ulicí v nepromokavé bundě, tak mám pocit, že jsem jediný, kdo vnímá, že prší. Ostatní v tričkách, kraťasy a žabky. 😂 V Rockies si dávám malý Ceasar salát, kuřecí burger x hranolkami, horkou čokoládu a nakonec byl i dezert. Za chvilku vedle dorazí OJ a Ladybug. Je fajn je vidět a vědět, že jsme pořád kolem sebe. Ptám se na Shea a ten si dal pár dní oddych, aby se viděl se svou snoubenkou. Ale on je rychlík, takže nás za chvilku dožene. 😉
Po jídle jdu zpátky do kempu a po cestě mám obchod, takže nemusím nikam zacházet. Déšť ustal, takže cesta zpátky byla OK. V obchodě jsem to nějak dal dohromady na další 4 dny.
Do kempu jsem dorazil před sedmou. Terka s Lubošem se nakonec rozhodli udělat si švédský stůl, protože počasí nespolupracovalo ohledně venkovního grilování. A tak sedíme, kecáme a vyklube se z toho moc fajn večer, který zakončuje v půl 11. Jdu spát a článek a fotky budu dohánět zítra večer. 😉
dneska: 16 mil (26 km), total: 1 105 mil (1 768 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)
Honzo, neskutečná paráda! Ten los … příroda, zážitky … a to tě čeká ještě Yellowstone 🙂
Díky, jj, CDT je bohaté na zážitky. 😉