15.6.2022 – los z bezpečné vzdálenosti a solidní horko
Dneska má narozeniny mamča, tak doufám, že ji došla SMS poslaná v noci skrz satelitní komunikátor. Jinak v noci byla opět zátěžová zkouška větrem a stan opět potvrdil své kvality. Vstávám v 6:40, protože jsem si dal slib, že budu startovat nejpozději v osm a to ranní kolečko nechci tlačit, to raději budu vstávat dříve.
Podle navigace budu dneska v podstatě celý den hlavně klesat s tím, že tam budou menší vlny a jedno kratší stoupání. Pomalu opouštím údolí, ve kterém jsem spal a za chvilku jsem na úrovni lesa a to nejen klasického jehličnatého, ale dnes i listnatého. Údolí končí do široka rozevřeným pohledem a již zde mi dělá společnost potok Cochetopa.
Po opuštění údolí si trochu připadám jako v Novém Mexiku – ploty, brána, která se musí zavřít a uprostřed ničeho ranch. I tady jsou soukromé pozemky a trail musí kolem plotu.
Za chvilku jsem na mini parkovišti, kde začíná Eddiesville trail. Tam potkávám cca padesátníka a dáme se do řeči. Šel Colorado trail oběma směry a nyní si chce tuto sekci užít coby rybář. Jdeme chvilku spolu a říká mi, zda vím o losu ve vodě. Vůbec netuším, že by tu mohl být, a tak jsou mé oči nasměrovány trochu zpátky po potoku Cochetopa, a tak uprostřed vody stojí los. Ty kráso, to je poprvé, co ho vidím volně v přírodě. Jsem v uctivé vzdálenosti, takže tady nastupuje zoom, abych vám měl aspoň něco nabídnout. 😉
Za chvilku se loučím s borcem a pokračuji dál. Trail stále tvoří dvojici s potokem, jen je u několik výškových metrů výše. Díky tomu vidím, jak se potok krásně vlní. Nakonec trail spadne až k potoku a v jedním místě ho je třeba přejít. Čekají tam na mě klády, ale pro jistotu se jistým trekovou holí.
Mám v plánu mít pauzu na 13. míli a po překročení potoka mi zbývá cca 2,5 míle. Ty jsou na otevřeném prostoru a Slunce nyní jede na plné pecky. Než si naberu vodu s bude pauza, tak se mi konečně podaří vyfotit Otakárka fenyklového, který tady poletuje. 😉
Po pauze, která končí ve 14:15, chci zajít ještě 11 mil. Trail se napojí na prašnou cestu a já začínám jediné dnešní stoupáním, které je rozumné – pomalu se táhne nahoru, takže více mi dělá problém horko než samotné stoupání. Jak jsem po pauze vyrazil, tak chvilku přede mnou šel hiker, kterého nepoznávám. V kopci to chvilku vypadalo, že bych ho mohl i dohnat, ale pak asi zařadit druhý rychlostní stupeň, protože mi při sestupu pomalu, ale jistě zmizel. 😉 Pokračuji tedy v sestupu, který je stále na prašné cestě a pomalu se mi rozevře pohled do okolní krajiny. V jednu chvíli to jsou nekonečné horské pastviny a opět uprostřed ničeho, kde je voda, tak stojí pravděpodobně ranč.
Kolem půl páté nabírám, přesněji řečeno solidně hledám a bojuji s nabíráním vody z potoku Ant. Je zde nepatrný proud a vody je málo. I tak se mi po chvíli podaří nabrat 2 litry, které budu nyní brát s sebou (dalších 5 mil není voda) a dávám si krátkou pauzu. Poté je tedy přede mnou posledních 5 mil. Ty jsou stále na prašné cestě, takže jsem celé odpoledne strávil na cestě. Taky podle toho večer vypadaly moje nohy, ponožky a tenisky. Všude prach, prach, prach. 😂
V půl sedmé mám splněno, co se týká počtu mil a hledám místo pro nocleh. Chvilku to trvá, ale nakonec se podaří. V sedm začínám vařit večeři, která je stejná jako včera (restaurace Knorr – rýže a těstoviny s příchutí kuře a brokolice) a bude stejná i následující 2 dny (v obchodě nic jiného neměli – všechno vykoupili hikeři přede mnou). 😉 Před osmou začínám s fotkami a dneska jsem se držel při zemi s focením. S článkem jsem hotov v půl desáté a stále je celkem teplo – čti 11 stupňů.
dneska: 24 mil (38 km), total: 763 mil (1 231 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)