19.5.2022 – velké ranní překvapení
Tak stan byla luxusní volba. V noci bylo větrno, ale já měl pohodu a jazz. 😉 Poprvé otvírám oči v 6 a sám si řeknu, že ještě chvilku můžu spát. Podruhé oči otvírám v 6:45. I když mám zavřený stan, tak cca 20 cm od země vidím ven. Dívám se ven a vidím 4 černé nohy. “To se zase zatoulala až ke mě kráva”, říkám si. Ale zaostřím trochu více a ona to není kráva, ale medvěd! Ty kráso. Ani nedýchám a sleduji, jak se medvěd prochází cca 5-6 metrů kolem stanu a pak rychle zmizí. Tak na PCT žádný medvěd a tady to mám z první řady. 😉 Ani při vaření snídaně mi to pořád naplno nedochází.
Včera jsem slíbil představit mou novou vlajkovou loď, co se týká ubytování. Takže tady je – Zpacks Duplex – jeden z nejlehčích stanů z kvalitního materiálu a luxusně prostorný.
Před osmou vyrážím do kopce, který jsem včera večer odmítl. A kopec i přes včerejší odmítnutí neodešel a počkal na mě do rána. 😂 Díky vydatné snídaně a nočnímu odpočinku ho hravě zvládnu a sestupuji na opačné straně kopce. Bohužel se mi opět ozvaly puchýře a tak po hodině zastavuji a znovu ošetřuji nohy. Hlavně na patách mi dávají zabrat. Už aby tohle puchýřové období bylo za mnou. Při sestupu se mi na chvilku rozevře krajina – tak fotím.
Pak se trail usadí na dne údolí a já na pohodu pokračuji směr Aragon well, kde bude doufám voda. Po cca 2,5 h od startu jsem na odbočce a scházím cca 1 km a něco mimo trail k vodě. Tak potkávám dvojici hikerů, které jako jediné vidím poslední dny. Dnes se dáme více do řeči – je to Ben a Rob (Filadelfie a New Orleans). Máme podobný plán – potřebujeme se dostat do Pie Town do pátku večera, abychom si vyzvedli balík na poště v sobotu, kdy je pošta otevřená pouze 2 hodiny. Samozřejmě vás čtenáře nepřipravím o pohled na tu krásnou limonádu, která tam na nás čekala. 😉
Pánové odcházejí první a já ještě filtruji. Přefiltruji 1 litr a filtr mele z posledního. Tahle limonáda mu dává sakra zabrat a večer ho budu muset opět zpětně propláchnout. Po půl 12 pokračuji dále a za chvilku opět odbočuji z oficiální trasy CDT a beru alternativu Road walk to Pie Town. Čeká mě 40 mil po prašných a štěrkových cestách. Zní to jako masakr, ale naštěstí to tak není. 😉 V půl jedné dávám klasickou polední pauzu ve stínu, protože Slunce již jede na plné obrátky. Před druhou startuji a v plánu je zajít ještě 16 mil. Na tomto road walk mě překvapily 2 věci. 1. Byly tam kopce, pořádné kopce. 😂 2. I tady byla zajímavá krajina, viz foto.
V pět jsem u odbočky, kde má být další zdroj vody. Již v duchu hádám, jakou barvu bude mít tentokrát a tu na mě vykoukne cedule s nápisem: CDT water + šipka a za chvilku vidím water cache. Paráda. Další dobrá duše nám tady dovezla vodu v kanystrech. Ihned vylévám zbytek “zelené” vody a beru si 3 litry této značky. 😉 Už se chystám odcházet a dochází hikerka, kterou vidím prvně. Je to Nora z Maďarska. Bavíme se a zjistíme, že jsme oba zvládli v roce 2019 PCT. 🙂
Po cca 10 minutách se loučím, protože chci ještě ukrojit 6 mil a ty vypadají, že jsou spravedlivě rozděleny na 3 míle nahoru s převýšením 500 metrů a to samé dolů. Mentálně jsem připraven, že to budou další litry potu, ale tu se stane nevídaná věc. Slunce ztratilo po skoro 16 dnech vládu na obloze a je schované za mrakem. Opravdu to je pro mě poprvé za 16 dní. Teplotně jsme hned úplně jinde a já strojovým tempem nekompromisně ukusuji metry. Za 1:20 h jsem na vrcholu a nejsem vůbec zničený. To bude tou teplotou – dalo se opravdu fungovat.
Sestup je ze začátku náročnější, je to celkem divočina na to, že to nazývají road walk. 😂 Po půl osmé najdu fajn místo v zatáčce a stavím stan. Tady teda ještě jedna fotka toho krasavce,
Na večeři si pro změnu vařím bramborovou kaši s bylinkami. Pak rychle zuby, nachystat spaní a vrhám se tradičně na foto+text. Končím po desáté a protože mám slabý signál, tak nahození článku nechávám na zítra.
dneska: 26 mil (42 km), total: 314 mil (503 km)