10.5.2022 – prvních 100 mil
V noci jsem neuměl usnout a zalomil jsem až o půlnoci. To je když celý den nic neděláte. 😂 Vstávám po šesté, dávám si 2 banány a vyrážím. Naposledy procházím pod mostem a loučím se se zrovna probouzejícím Lordsburgem. Čeká mě cca hodinový road walk (jdete podél cesty). Ve většině případů to je proto, že je třeba obejít soukromé pozemky, kde není povolen vstup.
Než opustím město, tak u mě zastavuje cyklista, který podle výbavy taky podniká něco delšího. 😉 Je to sympatický 50-55-ti letý Angličan Chris, který jede na kole Florida – Kalifornie!!! Takže východ-západ. 😉 Po krátkém hovoru se loučíme a za chvilku je Chris pryč. Tady u toho road walk by se kolo hodilo. Po hodině se trasa stáčí na pastviny, kde podlezu plot a pokračuji dále. Je teprve půl osmé, takže pořád příjemné teploty. Vím, že z Lordsburgu to bude nějakých cca 20 km na placce a pak se trail pomalu začne zakousávat do kopců, které jsou čím dál blíže. Plán je do oběda zajít co nejdál, abych to měl za sebou. Po 3 hodinách si dávám první pauzu! Celkem rozdíl oproti minulým dnům. 😉
V navigací vidím spolehlivý vodní zdroj na míli 98, a tak je plán to dotáhnout až tam. Slunce začíná přitápět, ale mě se zatím jde překvapivě dobře. Je nutné to zaklepat (hlava to jistí 😉). Trail začíná nabírat sklon nahoru a při pohledu zpátky se rozevře celé údolí s Lordsburgem. Luxusní pohled, hlavně když si uvědomím, že už mám v nohách cca 14-15 km a stále vše krásně vidím jako na dlani.
Jak se trail pomalu dostává do vyšší nadmořské výšky, tak se mění i ráz krajiny – najednou všude vyskakuje spousta kaktusů a jiných keřů. Fajn změna. Chybí mi cca hodina do cíle a u trailu odpočívá postarší hiker, který zatím nemá trail jméno. Bavime se a zjišťuji, že on po první sekci jel zpátky domů, aby byl na ukončení školy své ratolesti a včera ráno dorazil po 17 hodinách v autobuse zpátky do Lordsburgu a hned pokračuje. Rebel. Loučíme se s tím, že se asi uvidíme u vody.
Jsem překvapen, že mám stále dobré tempo, i když se už blíží poledne, Poslední půl hodina jsou tekuté písky, ale to mě nezastaví. 😉 A opravdu přesně v poledne jsem u zdroje a mám za sebou 15 mil. Tak tohle by šlo. 😉 Horší to je s vodou. V malém tanku je voda pouze na dně a všude včely – nad vodou, ve vodě. Beru zatím cca litr a uvidíme. Dávám si plánovanou pauzu, vařím Ramen nudle a píšu blog. Vane příjemný, dokonce lehce chladný vítr. Připisuji to nadmořské výšce. Po 10 minutové analýze dalších vodních zdrojů zjišťuji, že “spolehlivý” zdroj je až za 12 mil!!! OK, mám o čem v odpoledním klidu přemýšlet. To je cca 4 hodiny chůze a já chtěl vyrážet až kolem 4, kdy půjde dýchat. A dále to znamená, že musím vzít více “medové” vody. 😉
Kolem dvou dorazí hiker, kterého jsem potkal a strávíme velice příjemnou 1,5 h diskuzí o trailu, atd. Dovídám se, že je to již důchodce, který dělal bio-informatiku. To mi jen potvrzuje to, co na svém blogu kdysi napsal Jakub Čech – dálkové trasy smazávají sociální rozdíly. Vemte si to tady na CDT teď: Jonathan – zrovna skončil školu, důchodce, co byl bio machr a já – manager nákupu, co je v produktivním věku a dal výpověď. Nikde jinde bychom se nesetkali a fajn pokecali. 😉
O půl 4 vyrážím a Slunce jede. První půl hodina je výživná. Pomalu nastoupávám metry a za chvilku jsem u ??? Ano, je to první milník – 100 mil. Whohooo. A taky možná poslední, protože tím, jak tu je spousta alternativ, tak by to už nesedělo. Ale nenechám si vzít radost z tohoto milníku. 😉
Poté pokračuji ve stoupání a díky větru je Slunce snesitelnější. Chci se dostat až za vrchol, a tak musím potáhnout. Je to náročné, ale odměna byla luxusní. Skoro jsem nevěřil, že to je pravda – STÍN na trailu!!! Neuvěřitelné. Jsem jak Alenka v říši divů. Dávám si půl hodiny pauzu, fotím pohled do každého údolí a plánuji, kde to dneska zakončím, protože je již 17:45. Plán je míle 108, což je cca 1,5 h. Tím, že trail je ve stínu a žene se střemhlav dolů, tak to jde na pohodu. Dokonce si v jedné pasáži dovolím neslýchanou věc – sundám si klobouk! Ano, opravdu sakra změna proti pouštnímu peklu a já si to užívám. 😉
Kolem 19:15 to zaparkuji mezi STROMY a začínám si vařit večeři. Tentokrát to bude bramborová kaše Idahon. Po osmé začnu dopisovat blog a vybírat fotky. Tělo zatím drží, ale uvidíme zítra, jak dnešek vyhodnotí žaludek. 😂
dneska: 25 mil (40 km), total 108 mil (173 km)