5.5.2022 – poušť s velkým P
V noci mi byla zima na hlavu, takže dneska večer bude na spaní čepice. Já vím, před den se peču a v noci je mi zima. Vítejte v poušti. 😉 Vstávám celkem brzy po šesté a fotím si ze spacáku východ Slunce – výhoda spaní pod širákem.
Během ranního kolečka, které samozřejmě stále potřebuje vypilovat, kolem prochází Jonathan a Stake. Za chvilku vyrážím do ulic i já. Dnešek bude opět pařák, obloha je vymetená. Postupně ukusuji km a potkávám auto, které včera vezlo mě. Je tady další várka “bláznů”, co vyrazí na CDT. První část tedy vede po cestě a během toho doháním Stakea. Vypadá, ze bojuje s nohami.
Jakmile ho předženu, trail prudce odbočí mezi všude přítomné keře a hned to je jiná. Je to opravdu luxusní pasáž, kdy se proplétám a cca 100 m přede mnou je Jonathan jako styčný důstojník, který mi ukazuje generální směr. Dojdu ho u druhé water cache na míli 25. Za chvilku dorazí Stake a říká, že potřebuje den volna a bude stopovat do Hachita. Nohy mu dávají sakra zabrat.
Jonathan a já pokračujeme dále a čeká nás pasáž v přírodní botanické zahradě. Je to fakt bomba, fotím a ani nevnímám, jaké je horko. Kolem poledne začínám hledat stín a ten první je až na míli 28, kde to zaparkuji u Jonathana. Jsem tam cca hodinku a bavíme se. Jonathan skončil vysokou školu (bachelor degree) a řek si, že zkusí CDT. 😉
Kolem 1 odpoledne vyrážím do toho pekla. Kdybych měl čekat, až Slunce povolí, tak tam musím být do 5 odpoledne. 😉 Chci se dostat na míli 38-39 a moje taktika je, že cca hodinu půjdu (cca 3 míle) a pak cca půl hodiny pauza ve stínu a pořád dokola. První část mi vyšla, ale co se týká stínu, tak na 10 mílích byl jeden strom a zbytek nulový stín. Níže fotka, jak jsem na tom masakr Slunci odpočíval ve “stínu”. 😂
Když už se nezměnila situace se Sluncem, které drtilo normu, co to dalo, tak změna přišla na trailu. Po dopolední placce se trasa zakousla do okolních svahů a najednou to byly vlny. Pohled do rozevřeného údolí byl dechberoucí. Ten pocit maličkosti uprostřed této divočiny byl hmatatelný. Sice jsem ke konci jel na automat, ale bylo to luxusní.
Odpoledne taky potkávám OJ, který je takový spíše noční chodec. V poledne to někde zakotví, spí a kolem 4-5 vyrazí a jde až do úplně tmy. Před šestou nalézáme fajn místo a opět to bude cowboy camping (spaní pod širákem). Nejprve si vařím večeři v podobě Ramen nudlí a přidám tam sušené maso. Hlavní bod ale přichází potom. Je třeba ošetřit nohy. Ano, u mě není otázka, zda bude puchýřové období, ale kdy přijde. 😉 Vytahují nabušenou lékárnu a jdu na to. Doufám, že se mi kluci puchýřovití odmění zítra nebolestí. 😂
V 7 začnu řešit fotky a článek a do toho se, na poslech celkem blízko, ozývá kráva. Je fakt, že jsem tak míli nazpět viděl v dáli stádo. Během hodiny na ni několikrát křičím, že tady dneska spím já. 😂
dnes: 20 mil (32 km), total 38 mil (61 km)