PCT – finální ohlédnutí za tou parádou :-)

Tak jsem konečně dotlačil sám sebe k tomu, abych sepsal jakési ohlédnutí na celým PCT. Dnes je 13.1.2020, takže jsem již nějaký ten pátek doma v ČR, zpátky v práci, ale ten cca 45 cm úzký trail si stále nachází cestu, jak se propašovat do mých myšlenek. A věřím, že tak to bude napořád. PCT je již součástí mé DNA. 😉 Na následujících řádcích se budu snažit projít základní „sekce“ týkající se PCT. Tak pojďme tedy zpátky na západ USA k mexickým hranicím u vesničky Campo s cílem dojít do Manning parku v Kanadě. 🙂

KDY ZAČÍT A DOJÍT TRAIL?
Pozorní čtenáři si jistě pamatují, že jsem trail začal 23.4.2019 a došel jsem ho 23.9.2019 (to proto, aby se to lépe pamatovalo. :-D)
A otázka za milión je: Změnil bych to, kdybych šel znovu? Tak start bych určitě nechal stejný. Myslím si, že opravdu optimální čas startovat je druhá polovina dubna až 1. týden v květnu. Ale dá se pracovat i s dřívějším či pozdějším datem. 😉 Já jsem díky roku 2019, který byl bohatý na sníh, musel v pouštní části zpomalovat, protože jsem nechtěl začít Sierru moc brzy. Nakonec jsem do Sierry vletěl 14.6.2019 a i když tam bylo pořád spousta sněhu, tak si myslím, že to již šlo a ani brodění řek v té době již nebylo tak nebezpečné, jak 2 týdny zpátky. Do Oregonu jsem dorazil 12.8.2019, kdy už to komáří peklo mohutně ustupovalo, takže jsem si Oregon užil skoro bez komárů. 🙂 Ke konci Oregonu mi začalo i pršet, ale ještě to celkem šlo. Ta hlavní dešťová darda na mě čekala ve Washingtonu. Hůlkami jsem zaťukal na poslední stát 31.8.2019 a to, když to zpětně hodnotím, bylo již celkem pozdě. Již od druhého týdne v září mi solidně pršelo a byla i celkem zima. Neberte to, že si stěžuji – došel jsem, kdy jsem došel s počasím, jaké jsem měl. Takhle to bylo „napsané“ pro mě. 🙂 Ale doporučoval bych dojít ten Washington dříve – nejpozději 2. týden v září a užít si výhledy ve Washington ještě více.

JAK NEZABLOUDIT NA TRAILU?
Protože popularita trailu je rok od roku větší, tak je již PCT opravdu solidně prošlápnuté a také je velice dobře značené. Takže trabl s orientací byl, když jsem naběhnul do sněhu, kde místy těch „vyšlapaných“ cest ve sněhu bylo až moc. 🙂 Tady si upřímně neumím představit se orientovat bez Guthooku v mobilu. Ze začátku jsem měl i papírové mapy, ale ty jsem po Sierře již ani nebral s sebou. Byl to sice trochu risk, který mi nakonec vyšel, ale ve Washingtonu, kdy mi na jeden den přestal fungovat mobil, jsem si uvědomil, že je dobré mít nějakou zálohu. 😉

JAK NEHLADOVĚT NA TRAILU? 🙂
Jídlo a samotná strategie zásobování byla pro mě důležitá část na PCT. Jakmile jsem naskočil do „rychlíku“ v Sierře, kde jsem začal viditelně hubnout (během cca 14 dní jsem zhubl kolem 5 kg), tak jsem věděl, že to takhle nemůže jít dál. Bylo třeba s tím něco udělat. Takže doporučuji si co nejvíce nastudovat jídelníček, hlavně zajistit vyváženost a dostatek kalorií. Během Sierry jsem tedy musel upravit dávky, přidat na kaloriích, začal jsem si vařit i obědy a tak tady je „ustálený“ jídelníček na trailu:

– snídaně: ovesná kaše + Chia semínka + Nutella + olivový olej
– oběd: bramborová kaše/Ramen nudle
– večeře: bramborová kaše/rýže Knorr
– během dne: energetické tyčinky, lentilky, sušené maso, mix ořechů, čipsy, sušenky a spoustu dalšího

Samozřejmě, když jsem dorazil do města, tak jsem bral reštiky útokem. 🙂 Typické jídlo – hamburger, hranolky, pizza, saláty, sendviče + Cola/pivo. Co mě nejvíce překvapilo, byla moje závislost na Coca-Cole. Místy jsem nemyslel na nic jiného než na tu Colu. I pivo bylo až za tím. Vidím to jako dneska, když jsem s Martinem došel do „kempu“, postavili jsme stany, vařili si večeři a došel Kuba, který si odpoledne jen tak odskočil na jeden „kopec“ po cestě, jinak by byl v kempu první. Máme po večeři a tu Kuba vytáhne z batohu 3 plechovky Coly!!! Tím nám udělal neskutečnou radost a jak poznamenal Martin: „Ta Cola mi udělala větší radost než pivo.“ To mluví samo za sebe. 😉
Co se týká zásobování, tak to jsem až do Washingtonu zvládal z „místních“ zdrojů. Již na začátku trailu jsem se rozhodl, že se budu snažit podporovat místní business, i za cenu vyšší ceny a menšího výběru, když to půjde. Přece jenom, některé obchůdky fungovaly „hlavně“ pro hikery. Tato strategie se mi nepodařila uskutečnit ve Washingtonu, kde to se zásobováním bylo již složitější a taky mě trochu tlačil čas, tak jsem na posledních 24 dní nakoupil v Cascade Locks, jídlo rozdělil na 3 části po 8 dnech a poslal si do White passu a Skykomish balíky s jídlem. Těch variant, jak realizovat zásobování, je spoustu a záleží jen na vás, která vám nejvíce vyhovuje.

JAK DOPADLA VÝBAVA BĚHEM TRAILU?
Nebudu tady rozebírat každý kousek výbavy, chci se zaměřit na ty, co jsou důležité + ty, které mám osobně rád:

VELKÁ 3(4):
batoh Granite Gear Crown2 60 – batoh splnil svou hlavní funci – vše odnesl až do Kanady, ale budu muset na tomto poli ještě zapátrat po lepším kousku, protože mě po několika týdnech začala zlobit levá lopatka a víceméně to tak bylo až do Kanady.
stan SMD Skyscape Trekker + 5+1 titan kolíků – tady byla velká spokojenost, jen se mi pokazil zip na jedné straně, proto jsem ho musel natvrdo zašít. Co se týká prostoru a výkonu, tak pro 1 hikera paráda.
spacák Criterion Quantum 350 + nepromokavý obal Sea to Summit – nemám jedinou výtku, jen je třeba se o spacák vzorně starat (nic nového u péřových spacáků 🙂 )
ořízlá karimatka Therm a Rest RidgeRest SOLite – tady taky spokojenost, jen ke konci už bylo znát, že po trailu půjde karimatka do zaslouženého důchodu

JÍDLO A PITÍ:
vařič JetBoil Flash Lite – od Sierry jsem vařil 3x denně, takže pro mě byl tenhle typ vařiče optimální – rychle uvařená vody kdekoliv
filtr SAWYER SP129 – filtr mi vydržel celou dobu a doufám, že ještě nějaké ty hektolitry přefiltruje 🙂
láhev (vak) Evernew 2l – nemám co vytknout, i s tvrdším zacházením vaky vydržely, jen doporučuji nenalévat tam cokoliv s bublinami (u mě to byla Cola), protože možná dopadnete jako já – natlakovaný vak nevydržel a prdnul u uzávěru. 😀
plechový hrnek – tak ten jsem nakonec posílal domů, protože to opravdu byla luxury item 🙂

OBLEČENÍ:
košile – no name – i když teď vypadá opravdu masakriálně, tak k ní mám slovy nepopsatelný „vztah“ a svou úlohu splnila na 120%
motivační tričko s krátkým rukávem – dárek od spolupracovníků – další velice oblíbený kousek ve výbavě a díky němu se se mnou v Oregonu dali do řeči čeští SOBO hikeři. A taky se mě spousta hikerů a ostatních lidí ptala, co to tam vlastně mám napsané. 🙂
fleacová mikina Rab Nexus Jacket – velice oblíbený kousek, po Sieřře jsem chvilku uvažoval, že ji pošlu domů, ale nakonec jsem byl víc než rád, že ji mám na chladnější Oregon a hlavně Washington. Hlavně proto, že já „neumím“ chodit během dne v péřovce.
péřovka Criterion Activity – bez této péřovky si neumím představit chladné rána a večery na PCT. Velká spokojenost.
nepromokavá bunda Rab Flashpoint2 – neskutečný držák. Ze startu jsem si byl trochu nejistý, zda jsem udělal dobrý kauf, protože to je opravdu „tenká“ a lehká bunda. Ale na PCT bunda ukázala, jakou ligu kope a tady mluvíme o Premier league. 🙂 Opravdu maximální spokojenost.
boty – Inov-8 Trail Talon 275 (3x) a Roclite 290 (1x) – Talony mi seděly více, protože mají širší špičku. Počítal jsem, že projdu 4 páry a taky se tak stalo. Boty jsem si hned ze startu kupoval o 1,5 cm větší, abych neřešil problémy díky zvětšené noze. Tenisky jsou velice pohodlné a sedí mi dobře na noze, jen ta síťka na boku tenisky se celkem brzy trhá, ale s tím jsem počítal již ze startu.
nepromokavé ponožky Dexshell – co se týká chození ve sněhu, tak tady to byla paráda – opravdu rozdíl oproti normal ponožkám
turistický klobouk Forclaz – hlavně na pouštní část a Sierru luxus
šátek Buff – další velice oblíbený kousek a neskutečně multifunkční

ELEKTRONIKA:
foťák SONY DSC-RX 100 III – v rámci kompaktů se bavíme o parádním kousku, takže tady byla spokojenost. Jen díky své neopatrnosti dostal foťák zabrat, a tak jsem si na zbytek Washingtonu koupil stejný typ, jen řadu VI a to je již dělo. 🙂
personální bójka – ACR ResQlink+ – je dobré mít nějakou zálohu v případě opravdu kritické situace – je spousta mašin, já jsem měl tuto již z dřívějška, tak jsem to neřešil, spousta hikerů měla Inreach či Spot
mobil Xiaomi Redmi 4 – tady bych kvůli lepšímu pokrytí doporučil mobil, který si více tyká s frekvencemi v USA, já jsem hlavně neměl pokrytí u LTE, takže to pak taky tak vypadalo = nebyl schopen nahodit články i několik dní
solární nabíječka Anker+powerbanka Anker – svůj účel (být nezávislý na energii) splnili na 100%, jen se mi solar v Oregonu pokazil, tak jsem musel koupit nový, ale tady si myslím, že solar odešel na věčnost díky té čočce, kterou jsem mu na PCT dal. 🙂

OSTATNÍ:
nesmeky Snowline – výborný držák a naprosto vyhovující, i když spousta hikerů na Sierru kupovala dokonce mačky
moskytiéra na hlavu – použil jsem jen párkrát, ale zachrání vás to od totálního šílenství
trekové hole Fitzan – lehké, ale „zádrhel“ je v systému „zamykání“ – kolikrát jsem měl co dělat, abych hole povolil
rolnička na zvěř – část výbavy, kterou bych nepotřeboval a nakonec to je v podstatě nejdůležitější věc ve výbavě – dala mi trail name: Jingle Bell a všichni mě podle zvuku rolničky poznávali. 🙂

KOLIK JSEM UTRATIL $ BĚHEM PUTOVÁNÍ NA TRAILU?
Nejprve jedna technická k těm cifrám – co se týká jídla, tak tam jsem na sobě nešetřil, ani jsem nemohl, abych měl šanci to dojít. 🙂 Dále jsem, jak jsem již psal, zvolil strategii ala podpora místních = větší ceny a taky jsem neřešil hiker boxy. Takže se neděste finální sumě, určitě to jde sklepnout na daleko nižší částku. 🙂 Záleží na každém z nás, jak si to představuje. Někdo jedl suché čínské nudle namazané burákovým máslem a byl spokojený. 😉
– letenky…………………………………30 200 Kč
– pojištění……………………………….11 750 Kč
– Guthook…………………………………1 100 Kč
– víza…………………………………………..3 700 Kč
– ubytování……………………………..17 500 Kč
– mobil data………………………………4 800 Kč
– nákup jídla……………………………62 300 Kč
– restaurace……………………………31 400 Kč
– posílání balíků………………………6 000 Kč
– doprava………………………………….4 500 Kč
– výbava…………………………………19 700 Kč
– praní………………………………………..1 200 Kč
– ostatní……………………………………1 700 Kč
CELKEM……………………………..195 850 Kč
průměr na den………………………1 271 Kč

PÁR DALŠÍCH ZAJÍMAVÝCH STATISTIK BĚHEM 154 NA TRAILU. 🙂
– celkem jsem za 154 dní pral 7x!!! 🙂
– zhubl jsem cca 6-7 kg
– prošlapal jsem 4 páry tenisek
– počet chodících dnů – 144 => počet zero dnů – 10
– celkem 4 286 km – ø 29,8 km/den
– nejvíce km za den – 48 km
– nejméně km za den – 4,8 km
– nejdéle bez dne volna – 59 dní v kuse
– během 154 dní jsem spal v posteli 11x
– nejvyšší bod – Mt. Whitney – 4 421 m
– nejvyšší bod na PCT – Forester pass – 4 009 m
– nejnižší bod na PCT – Cascade Locks – 42 m
– převýšení na PCT – cca 150 km – průměr. převýšení na den – skoro 1 km
– max. teplota: + 45°C
– min. teplota: určitě pod nulou
– vyfoceno cca 14 100 fotek – ø 91,5 fotek na den
– natočeno cca 702 videí – ø 4,6 videí na den
– nej jídlo – restaurace v South Lake Tahoe – čočková polévka, guláš + 2 druhy knedlíků, čepovaná Plzeň a v rádiu Michal David 🙂

Tak to by bylo takové menší větší ohlédnutí za místy nepopsatelnou parádou, která se skrývá za třemi písmeny PCT. 🙂