19.9.2019
Pocitově jedna z nejdelších nocí na PCT. Často jsem se budil a to hlavně zimou. Fakt solidní kosa. Ráno v 7 vykouknu ze stanu a musím se proplesknout. 😂 Uvítala mě vymetená obloha a za horami prosvítalo slunce – neuvěřitelné. Po 4 dnech vody konečně tohle, paráda. 😉 Před půl devátou balím stan a všimnu si námrazy na stanu. Aha, tak už vím, proč mi byla taková zima. 😉
My tent is in the middle.
Dnešní den z pohledu profilu trailu byl tuze jednoduchý – pořád dolů. 😀 Mám v plánu sestoupit k „silnici“, která vede do městečka Stehekin. Nakonec jsem se rozhodl, že tam zajdu. Míle mi vycházejí a těch důvodů je více:
– je to městečko, kam se dostanete pouze lodí přes jezero Chelan, letadlem (hádám, že opět využívá jezero na vzlet a přistání) nebo tam dojdete pěšky jako já. To se prostě musí vidět. 😉
– je zde vyhlášená Bakery, prý nejlepší v USA (něco na způsob pekárny, ale český chleba tam nehledejte 😉) a hlavně se těším na Cinnamon roll – skořicový šnek. 😉
– na míli 2 572 se vstupuje do národního parku North Cascades a na prvních 17 mil je třeba mít povolení na přenocování nebo to musíte projít během dne. Jak dojdu k silnici (míle 2 572), tak budu mít za sebou 16 mil, takže to dneska neprojdu.
První část trailu byla v krásně otevřeném údolí, a tak fotím nabízející se výhledy ze všech stran. Tohle tady dlouho nebylo – výhled a modrá obloha. 😉
Stunning views at mountains around trail with no clouds. 🙂
Pak se dostanu do lesa a bohužel se z něho po zbytek dne již nedostanu. Střídá se hustý les s mechem či kapradím se spáleným lesem nebo klasickým lesem, který je zarostlý keřem.
The rest of the day was hidden in forest.
Kolem půl druhé si dávám oběd a zjišťuji, že stále mám k silnici cca 4,5 míle. Tak dneska to fakt valím jako šnek. 😂 K prašné cestě dorazím ve 4 odpoledne. Jezdí odsud autobus 4x za den – ten ve 3 odpoledne jsem nestihl a další pojede až v 6:15 večer. No nic, do městečka to je sice 10,5 mil (3,5 h svižné chůze), ale sedět tady a čekat na zázrak nebudu. Jdu směr Stehekin a doufám, že pojede nějaké auto, i když tady to vypadá, že tady dávají lišky dobrou noc. 😀 Za mnou jde další hiker, tak hádám, že taky doufá v auto. Během chůze se na cestě přede mou odplazí chřestýš. Tady v horách??? Jsem solidně překvapený.
On my way to Stehekin town and rattlesnake.
Po hodině chůze a cca 3,5 mílích mi zastavuje auto. Paráda. Již naložilo hikera, který byl za mnou, tak to vypadá, že nás sbírají po cestě do Stehekinu. 😀 Za chvilku jsme v „centru“ městečka u jezera. Je to v podstatě jedna restaurace, jeden obchod a dál od nich Visitor centrum.
Stehekin.
Potkávám tady hikery, které jsem potkával na trailu poslední dny. Koupím si něco na zub, pak ještě s borcem v obchodě šéfuji lístek na zítřejší autobus a jdu do kempu nad Visitor centrem, který funguje na bázi samoregistrace. Je teprve půl sedmé večer a já se pomalu chystám na večeři – celkem nezvyk. 😀 Zítra budu chtít vstanout kolem 7 ráno, abych v 8 stihl autobus, který mě vyveze zpět nahoru k trailu. Autobus má cca 15 minut pauzu u slavné Bakery, tak si tam koupím lepší snídani než klasické vločky. 😉 Na večeři jsem si dal Knorr rýži – příchuť česnek a parmezán. Následovali fotky a článek a před devátou večer jsem šel spát.
P.S. Všimli jste si zajímavých cifer v nadpisu? Na trailu jsem 150 dní!!! Mazec. A do Kanady mi zbývá dvoj-ciferné číslo!!! Ještě větší mazec. 🙂
Dneska: 16 mil, total: 2 572 mil