18.7.2019
Opravdu se probouzím po 6 ráno a tlačím ranní kolečko, co to dá. Kuba a Martin už taky vše připravují na výkop akce kolem 7. Nakonec opouštím kemp jako poslední v 7:15. Hned za chvilku se dostanu na otevřený prostor a solidně fouká – jistí to větrovka. 😉 Dnešních 18 mil bude víceméně pořád dolů s jednou krátkou pasáží uprostřed, kde budou vlny nahoru a dolů. Velká část trailu vedla v lese, takže výhledy byly jen brzy ráno a ke konci, když jsem se blížil k silnici 49.
Morning part of hike to road 49.
Dneska se nám šlo opravdu parádně, neskutečně jsme to valili a v poledne jsem měl již 13 mil!!! To se mi snad ještě nepodařilo. 😁 Kuba byl těžce přede mnou, a tak se domlouvám s Martinem, že si dám pauzu na oběd a dorazím do Sierra City později. Po pauze mi zbývá cca 4 míle a opět se to trochu otevře. A než dorazím k silnici, tak mám setkání s hadem. To už tady dlouho nebylo, hej? 😉
Last part of hike to road 49.
Na silnici 49 dorazím v 14:30 a stopuji do cca 1,5 míle vzdáleného městečka. Chvilku nic, už se chystám jít pěšky a tu mi zastaví borec. A zrovna dochází hiker z Francie, tak se přidá. V Sierra City vystoupím blízko General Store (v podstatě jediný obchod) a potkávám Martina. Kuba je před obchodem. V obchodě mám balík s novými boty a další drobnosti. Kuba mi vysvětluje, že balíky jsou vzadu v obchodě a je to samoobsluha. 😁 Vběhnu do obchodu a vzadu mě uvítá hromada krabic. Naštěstí ta moje s číslem 11 jde hned vidět, tak to nemusím moc přehrabovat. 😉
General store and pile of packages – one was mine. 🙂
Pánové zjistili, že se již nemůže kempovat zadarmo za kostelem, ale dál je jiný plac na stany. Jdeme tedy dále za kostel a tu na nás volá starší paní, že můžeme kempovat u ní vedle baráku. Již tam jsou 2 stany. Paní domácí sedí na lavičce s přítelem, který je již ve 3:30 odpoledne šutr plech, ale vypadá neškodně (tohle si pamatujte 😉). Děkujeme jim za možnost kempování zadarmo. Martin potřeboval vyměnit hroty na hůlkách, a tak se Kuba ptá týpka, zda má nějaký vercajk. Týpek chytne hůlku a začne to rvát skrz dřevěný stůl. Martin se pomalu loučí s hůlkami, ale naštěstí týpek pochopí, že bude stačit, když donese šroubovák a kladivo. Pak se podaří vyměnit hroty a stavíme stany. Týpek si jde pro další drink a jak se vrací, tak mu nějak divně na jednu stranu padají bermudy. Aby ne, když v boční kapse má bouchačku. 😉 Ok, jdeme zpátky do obchodu něco nakoupit, protože nepotřebuji být u toho, kdy se nám ožralý týpek rozhodne ukázat, jak rychle tasí kolt. 😂😂😂
„Camping“ at private property for free.
Před obchod dorazí Tereza, která sem dostopovala, protože má bohužel něco s nohou. Jdeme ji ukázat, kde kempujeme. Týpek (s Martinem jsme ho nazvali místním „šerifem a starostou“, který zajišťuje pořádek v Sierra City 😂) je naštěstí na terase před barákem. Kuba, Martin a já pak jdeme přes městečko k řece, kde ze sebe smyjeme pot a prach. Je zde sice veřejná sprcha, ale je to součástí záchodu, takže to podle toho vypadalo. 😉 Řeka byl daleko lepší nápad.
Sierra City and chilling by river.
Po návratu jdeme na večeři ve složení Kuba, Martin, Tereza, její kámoška hikerka a já do Big Horn. Je tam spousta lidí, ale číšníce nestíhaly. Jen pro info – 10 minut čekáme na usazení (stůl jsme si našli sami), 30 minut čekáme na to, abychom si objednali. Platit jsme šli raději ke kase, aby to nebyla další půl hodina. 😉
Dinner at Big Horn.
Pak ještě kecáme u stanů. Jdu spát kolem půl 11, takže zvládnu pouze výběr fotek. Článek nechám na zítřejší večer.
Dneska: 18 mil, total: 1 195 mil