15.6.2019
Musím se naučit vstávat co nejdříve, tak dneska budíček v 6:10. Jeden stan už skoro sbalený, druhý pomalu začíná. Jak ale nevařím ve stanu, ale mimo něj, tak mi to ranní kolečko trvá ještě déle!!! Tož, na tomhle budu muset zapracovat. 😉
Před 8 vyrážím do mírného stoupání a za rohem mě uvítá sníh. No konečně. Za chvilku jsem na pomyslném vrcholu a opět se ukáže kráska Sierra. Luxusní.
First snow and Sierra at the background.
Pak se ve sněhu celkem ostře sestupuje, ale protože mám nové boty s velkým vzorkem, tak ani nevytahuji nesmeky. Sníh pak zmizí a já si to mašíruji luxus lesem. Na tohle jsem se fakt těšil.
Stunning forest.
Kolem 11 si dávám pauzu na „oběd“ a dávám se do řeči se 3 hikerkami. 2 z nich uz mají za sebou Appalachain trail, takže ty už něco za sebou mají. Míří do Lone Pine, které já přeskakuji, mám jídlo na celkem 8 dní až do Bishopu.
Pokračuji parádním lesem a pořád fotím. V průměru jsem do včerejška vyfotit a natočil cca 106 fotek a videí za jeden den. Dneska to bylo 237. Takže buď:
A – zjišťuji, jak dlouho mi vydrží baterka ve foťáku
B – celý den se procházím luxus krajinou
C – zasekla se mi spoušť na foťáku 😁
Samozřejmě B je správně. 😉
Na míli 729 kolem 1 odpoledne beru vodu a začíná stoupání. Naštěstí se neopakuje včerejšek a jsou tam i roviny na vydýchání. 😀 V jeden moment se krásně otevře výhled, a tak si dávám pauzu a jen koukám. 😉
Afternoon part of hiking was still stunning. 😉
Odpoledne naplno udeřila zajímavá dvojka: H+H. Hic a hlad. 😂 Slunce jelo naplno a do toho začal krásně zpívat žaludek. Už to je víc než jasné – naplno mě dohnal hiker hunger. Jednoduše řečeno HLAD, i když jíte. 😉
Po chvilce stoupám dál a finální odměna je pohled na údolí Owens. Boží. Ještě malý kousek a jsem na hřebenu. Tam si dávám pauzu a žaludek dostává odměnu za tu operní árii. 😁 Celou dobu koukám na údolí Owens.
Owens valley.
Zbývajících 7 mil bude z kopce = mám úsměv od ucha k uchu. Na pohodu se proplétám lesem, kde je stále sníh.
Forest with snow.
Na míli 741 teče potok skrz trail, tak naberu cca 3 litry, ať mám i na ráno a rozhoduji se, kde zůstanu. Procházím rovným úsekem, tak místo jsem našel hned. Trabl nastal při stavení stanu. Vypadá to, že pod cca 5 cm je skála. 4 kolíky se mi šutrákem nějak podaří nabít, ale pátý odolává. Kvůli tomu 5. kolíku jsem to musel celé překolíkovat. 100% rekord v délce stavění stanu. 😁 Ale místo za to stálo.
My place to stay for tonight.
A opět večeře cca 50 m od stanu, opět Mountain House a opět oblíbené špagety s masovou omáčkou. Než začnu psát blog, tak si ještě z provazu dělám jakési poutko na cepín, kdyby mi vypadl z ruky. U Yogi to stálo 14 babek, tož to jsem hned věděl, že to vymyslím jinak. 😉
Další z dnů, který si budu chtít dlouho pamatovat. A zrovna na mamčiny narozeniny. 🙂
Dneska: 20 mil, total: 742 mil