14.6.2019
V noci jsem se pořád převaloval, takže jsem toho moc nenaspal. Asi jsem se moc těšil zpátky na trail. 😉 Vstávám v 6:15!!! a hned si vše balím. Snídaně bude v divočině. Před 7 chci ještě nahodit článek za včerejšek, ale ani s wifi to neklapne. Vracím se po cestě zpátky na trail a už potkávám hikery, kteří míří do KM.
Nejprve jdu po dně údolí a blížím se ke kopcům. Za necelou půl hodinu mám pauzu na snídani. Zanedlouho dojdu na jakési parkoviště u ofiko kempu a zastavuji se u rangera. Ten mi zkontroluje permit na PCT a bavíme se o skladování jídla. Bear canister je víc než ok. Dozvídám se, že je tady mezi KM a Lone Pine medvěd, tak je třeba dodržovat jasná pravidla. Do Bear canistru musí přijít i odpadky, takže já mám jasný úkol na dnešek. Musím sníst celý sáček chipsů, protože se mi tam už nevejde. Tož, tak obětuji se. 😀 Hned za rangerem je trail magic. Sympatický pár v důchodu nabízí spoustu dobrot – beru si kousek melounu. A podepisuji se na připravenou plachtu. 😉
After leaving Kennedy Meadows, there was trail magic and I signed on „board“ – proof, I was there. 🙂
Pokračuji lesem, vedle hučí řeka a všude zelená barva. Velká změna. 🙂 Jdu víceméně otevřeným údolím nahoru, tak je na co koukat. Dávám si pauzu na vodu a hlavně na chipsy. 😉 Slunce teď solidně peče, tak nahazuji na sebe pouštní image – zahalený, co to dá. Pokračuji dále a tu přehlédnu mládě chřestýše u trailu. Co tady jako dělá?!? 🙂
First valley today and rattlesnake.
Další míle bohužel vstupují do spálené oblasti a pokaždé to je smutný pohled.
Another burned area.
Po solidním stoupání na vrcholu vykouknou luxusní louky s horami v pozadí. Dávám si pauzu na jídlo a opět na konci do sebe tlačím chipsy. 🙂 Počasí se prudce změní, zatáhne se, začne pršet a v dálce hromy. Nahodím na sebe nepromokavou bundu a kalhoty a pokračuji. Za 20 minut je po všem = všechno jde dolů. 🙂
Beautiful valley.
Po chvíli odbočím opět do kopce a lesem nastoupávám další metry. Přes kopec se dostanu do dalšího údolí, které je krásně rozevřené a v plné kráse se ukazuje. 😉
Another valley.
Nakonec mě čeká cca 3,5 míle a 600 výškových metrů. Dávám si pauzu na vodu a? Ano, správně – chipsy. Zdárně je dojím, ale nechci je aspoň 2 týdny vidět. 😀 Stoupání není až tak prudké, jak jsem předpokládal, ale je konstantní – nebyl zde prostor na rovinu = odpočinek. 😉 Ale les je les. A všude spousta vody. Již nemusím řešit, kde je další zdroj vody a nesu si jen 1 litr. Ale i tak je bágl solidně těžký díky nové výbavě.
Forest and a lot of water sources. I don’t need to carry many liters of water anymore. 😉
Kolem 6 večer potkávám první PCT hikery. Doposud to byli jen víkenďáci. Až jsem si říkal, kde všichni jsou. Těsně před kempem nabírám vodu a při filtrování na mě slétne celá flotila krvežíznivých komárů. Berou útokem moje odhalené lýtka. Mám za sebou skoro 20 mil, celkové stoupání dneska více jak kilák a jak se oháním, tak samozřejmě něco vyliju + filtr mi spadne do hlíny. To vám byl slovník. Až jsem sám sebe překvapil. 😂
Dojdu do „kempu“ – zde místo pro cca 5 stanů, kde jsou již 2 stany. A tady začínají změny ohledně večeře a vše související s jídlem. Je dobré si vařit a jíst dál od stanu kvůli pachové stopě. Takže postavím stan a jdu na večeři. Na první část Sierry jsem si koupil luxus večeře od Mountain House. Jsou vynikající, velké porce a příprava je pouhé zaletí vařící vodou přímo do sáčku = není špinavé nádobí. 😉 Takže já jdu se sáčkem s nápisem kuře a rýže po mexicku a lžičkou cca 40-50 metrů od stanu a večeřím. Pak vše, co se týká jídla a odpadků (ano, i sáček od těch slavných chipsů 😁) doslova narvu do Bear canistru a jsem hotov. Ze stanu mám luxus výhled do údolí pod námi.
My spot for tonight. Not bad, right? 🙂
Dneska měly premiéru nové boty. Jsou to opět Inov 8, ale jiný typ. Jsou až nezvykle moc měkké. 😁 No bude třeba je rozchodit, o tom žádná. No problema – v příštích dnech je čekají slušné km. 😉
Dneska: 20 mil, total: 722 mil