05. den na PCT – 2 584 mil do Kanady

27.4.2019

I když jsem se vyhecoval a vstanul o půl sedmé, tak všichni kromě jednoho stanu byli pryč. Hádám, že se všichni chtěli do Scissors Crossing dostat co nejdříve. No nic, v klidu udělám ranní kolečko a tradičně kolem 8 vyrážím. Cesta se krásně táhne po vrstevnici, takže ani nevadí, že slunce již zatápí pod kotlem. Cesta mě má postupně zavést do údolí k hlavní cestě, takže dopoledne více méně jdu dolů a po levé ruce mám celé údolí jak na dlani.

Valley near to Scissors Crossing.

Dneska jsem na trailu narazil na chřestýše, jak už se z poloviny plazí do křoví, ale i tak jsem si málem ciknul do kalhot. 😀 A ještě jedna “zajímavost“ se udála dopoledne. Z ničeho nic slyším ránu. A za chvilku další. A pak již delší sérii ran a mám pocit, jakoby někdo střílel. Ale víte, jak to mám se sluchem, tak si nejsem jistý. Potkávám jeden pár a ptám se jich na to. A borec v klidu řekne: “Vypadá to na střelbu a doufám, že to nelítá naším směrem.“ Rebel. 😀Slunce sice po 10 již jede na maximum, ale i tak se mi daří se prokousávat na dno údolí a pak už mě čekají poslední cca 3 míle na Scissors Crossing.

Trail at the bottom of valley.

A tam mě čeká prvni ofiko trail magic. Trail magic znamená, že pro vás přímo na trailu někdo něco zanechá např. v chladícím boxu nebo na stromě či v dnešním případě tam rovnou rozbalí celou reštiku. A to vše zadarmo, protože chtějí udělat radost. No není to krása? Dnešní manželský pár to má již vychytané – manželka mi hned dá zvlhčený ubrousek, abych se očistil a manžel nabízí pivo a hotdog. Na stole je hromada dalšího jídla, kolem židličky, hraje hudba a probíhá živá diskuze. Celé to je pod cestou v korytu vyschlé řeky, takže luxus stín. Dávám si hotdog a na hodinku tam jen tak vegetím.

Trail magic at Scissor Crossing.

Ve 2 odpoledne se vydávám na stop do 12 mil vzdáleného Julian – mini městečko, kde chci rychle nakoupit a zajít si na jablečný koláč se zmrzlinou a drinkem zadarmo pro hikery PCT. Do cca 15 minut mě nabírá borec a v autě na pohodu pokecáme. Když se ptám, co za odvoz, tak řekne nic a ještě mi chce dát pár dolarů. Chápete? Já ne. 🙂 U supermarketu nacházím prakticky všechny, se kterýma se znám. Vyrážím na Apple pie, pak nakoupím a chvilku kecám s ostatními hikery před supermarketem.

Julian – stop for free Apple pie for PCT hikers and hanging out with hikers in front of supermarket.

Spousta jich zde zůstává nebo jede do vzdáleného kempu. Já chci vyrazit zpátky na trail, tady mě nic nedrží. Na stopa nás jde nakonec 5 – Erin a Felicia jedou do kempu, Bryan, týpek, co jde první část trailu opačně a já fičíme zpátky na trail, kde jsme ho opustili. A tu u nás zastavuje velké auto. Bryan říká, že borec jen parkuje, ale nakonec maník říká: “Kam to bude?“ Opět jsem hledal spodní čelist na asfaltu. 😀 Borec s vizáží klasického amerického kamioňáka nás doveze zpátky na trail – pak zjišťuji, že to je trail angel Ghost, který jezdí denně 40 mil do Julian z domova, aby vozil hikery z trailu do Julian a zpět!!! S Bryanem vyrážíme do kopce. Je to kopec, na který jsme se celé dopoledne dívali, jak jsme sestupovali dolů do údolí. Začátek je náročný, ale pak již valíme po vrstecnici a to vám je paráda. Místy to vypadá jak v botanické zahradě na kaktusy.

Many different kind of cactuses.

Já to balím na míli 81,8 kolem půl sedmé. Uvařím si nudle a užívám západ slunce.

Another beautiful sunset around Julian.

Další parádní den za mnou na trailu.

Dneska: 15,8 mil, total: 81,8 mil