17.10.2015
Je to mazec, jak to letí – na farmě jsem strávil 2 týdny a je čas se rozloučit. Vyrážel jsem z Bullo již po 8, takže brzy ráno jsem se sbalil, nasnídal, rozloučil se a fičel směr Busan. Díky paní šéfové a Brendě jsem byl vzorně připraven – lísteček se jmény stanic v korejštině, prosba na pana řidiče, ať mě vykopne z busu na správné zastávce, atd. Cesta do YeongCheong trvala pouze něco přes půl hodiny, takže jsem stihnul dřívější bus do Busanu. Na letiště jsem se dostal kolem 11:30 a odlet jsme měl až ve 15:00, takže jsem na pohodu čekal na letišti a dopisoval blog. Odlet byl přesně podle plánu, takže před 4 odpoledne jsem dosedl na Jeju ostrov.
Vzal jsem bus číslo 500 přesně podle instrukcí a byl jsem mile překvapen, že v buse byla telka, kde to psalo stanice i v angličtině. Měl jsem vystoupit na stanici City Hall. A to tak jedu a najednou tam je stanice Citizen Hall. Tak si říkám, že to asi popletli a rozhodl jsem se vystoupit. Po chvíli bloudění si uvědomím, že to asi nebyla ta správná zastávka. 🙂 Zorientuji se a fičím po svých dál do centra. Po několik set metrech nacházím tu správnou zastávku a hostel byl doslova za rohem, jak psali na webu. Ubytuji se, vyrazím na luxusní nudle díky doporučení majitele a večer plánuji, co budu dělat příští 2 dny.
18.10.2015
Na pohodu vstávám kolem 8 a jdu na snídani. Než vyrazím do ulic, tak poprosím paní domácí, ať mi do mapy napíše všechny zastávky, kde chci dojet, v korejštině. Nejprve fičím na velice profláknuté místo – Seongsan Ilchulbong. Jedná se o kráter vulkanického původu. Ale je to tak profláknuté, že jsou tam davy lidí. Vylezu jako ostatní po schodech až na okraj kráteru, pofotím okolí a fičím pryč, protože těch lidí bylo opravdu moc.
Po prozkoumání okolí Seongsan Ilchulbong vyrážím na další atrakci ostrova – Manjanggul jeskyně. Beru tedy další bus a po cca 30 minutách mě vysazuje u vstupu. Nebo spíše – tak se jmenuje zastávka, ale samotný vstup do jeskyně je vzdálen 2,5 km. 🙂 Protože je krásně a konečně skoro nikdo nikde, tak si to na pohodu šlapu k jeskyni. Samotná jeskyně je dlouhá cca 1 km a je to slušný tunel. Na konci na vás čeká prý nejvyšší lávový sloup – 7,5 m. Ten vzniká tak, že tekutá láva na povrchu začne „kapat“ otvorem v zemi do jeskyně.
Pak jsem si dal opět 2,5 km zpět na zastávku a čekal na bus do centra. Večer jsem nejprve chvilku hledal nějakou dobrou a levnou restauraci – byl jsem překvapen, že ve spoustě nemluvili anglicky, což v tak turistickém místě jako je Jeju ostrov je překvápko. Nakonec se podařilo. Protože jsem měl hlad, tak si objednávám 2 jídla a borec mi říká: „To je ale moc.“ A já na něho: „Ale já mám hlad.“ A on: „Toho je fakt moc.“ A já: „Já mám fakt hlad.“ 🙂
19.10.2015
Ráno opět na pohodu vstávám a opět poprosím paní domácí o korejské názvy stanic. Dnes mám v plánu vyšplhat na nejvyšší horu Koreje – Hallasan Mt. Na začátek treku dorazím před 10 a zjišťuji, že se musím dostat na jakýsi kontrolní bod, který je vzdálen 7,3 km do 12:30. Pak je již výstup na vrchol zakázán, který je sice vzdálen pouze 2,3 km, ale je tam slušné převýšení. Kopnu tedy do vrtule a valím to nahoru, co to dá. Protože je podzim, tak je les nádherně zbarven a je na co koukat.
Nakonec na kontrolní bod dorazím za 1,5h, takže v klídku spočnu, posilním se a vyrazím na samotný vrchol. Vrchol je opět v obležení turistů, takže to tam pofotím a vyrážím dolů. Nakonec celý trek zmáknu za cca 5:45 h.
Beru bus zpět do centra, dám si večeři a připravuji se na další přesun, který mě čeká zítra ráno.