28.7.- 3.8.2014
V pondělí a úterý jsem měl spešl job na hotelu. Sbíral jsem Saskatoon berries – je to podobné borůvkám – velikostně a barvou, ale roste to na menších stromech, viz foto.
Zimní sezóna bude drahá, takže je třeba využít každou šanci na výdělek. 😉 No a ve středu nás v práci čekalo nemilé překvápko v podobě ucpaného odtoku po hlavní myčkou, což mělo za následek ruční mytí nádobí. Samozřejmě jsme nestíhali, takže se pak musela zavřít restauračka a my jsme čekali, co s tím provede přivolaný odborník. Ten s tím taky bojoval, takže jsem skončil již v 11 v noci a druhý den fičel od 7 do práce, bo jsme veškeré nádobí nechali tak, jak to bylo. No a ve dvojko jsme měli co dělat celé dopoledne, než jsme se prokousali tou hromadou. 🙂 Situace se lehce zopakovala pro velký úspěch ještě jednou v pátek, ale již to nebylo tak hrozné. Stačí málo a je o zábavu postaráno. 🙂
4.-10.8.2014
V úterý a ve středu jsem měl volno, takže jeden den byl vyhrazen úklidu, praní, nákupu, vaření, atd. Prostě ty „zábavné“ aktivity, které je třeba dělat. 😉 Ve středu jsem si naplánoval kolo – od Kenči jsem slyšel, že je tady krásný trail – Rainbow-Flat trail. Odpoledne jsem si zajel do Function zařídit vše potřebné na neděli – pracoval jsem na festivalu ve Squamish a pak jsem vyrazil hledat cestu, která by mě vyvedla nahoru na trail. Nakonec jsem cosi našel, nevím, zda to bylo to, co ukazovala mapa, ale dostalo mě to tam, kde jsem potřeboval. 🙂 Sice jsem to málem zabalil – byl to fakt mazec stoupák v terénu, takže místy jsem kolo tlačil a byl jsem rád, že jsem rád. Odměnou mi ale byly výhledy na celé údolí, ve kterém leží Whistler. Prostě paráda.
Trail byl místy krásně technicky náročný, takže praví bikeři si tady opravdu užívají. Já coby light biker jsem někdy tlačil kolo či jsem si netroufnul na masakr sjezdy, ale i tak jsem si to parádně užil a dal si do těla.
V neděli, jak jsem již psal, jsem byl pracovně na festivalu ve Squamish. Jedná se o další mega festival – návštěvnost se odhadovala na cca 30 000 lidí denně. Nejprve foto z našeho stanu a mého „pracoviště“. 🙂
No a já měl to štěstí, že jsem tam byl v neděli od 3 odpoledne do 1 ráno, takže jsem na vlastní uši slyšel a v dálce na mega velké obrazovce viděl Eminema!!!
Je mi jasné, že ne všichni ho poslouchají, ale já si od něho pár songů rád poslechnu, takže to byl parádní zážitek. I když mu mohl někdo říc, že není ve Vancouveru, ale ve Squamish, bo celou dobu říkal: „Tak co Vancouver, jak se máte!!!“ Chybička se vloudila. 🙂 Po Eminemovi se celý dav hrnul kolem nás k dalšímu pódiu, takže jsme poslední hodinku makali jak šruby, bo dav byl hladný a žíznivý. 🙂