Nevím, zda je to tím počasím či co, ale dneska plním resty jak na běžícím pásu. 🙂 Pozorný čtenář si pamatuje, že jsem v posledním článku mých toulek v roce 2012 napsal, že na úplné shrnutí bude potřeba nějaký čas. No tak to vypadá, že ten čas byl krapek delší než jsem sám čekal. 🙂
No pravdou je, že to ve mě zraje pořád, ale nějak mě prostě dneska napadlo, že bych to mohl doklepnout. 🙂
Nebudu tady psát nějakou mega esej, která by popisovala vše – co, kde, jak, atd. Pro to tady je blog a články.
Rád bych se s vámi podělil o toto. Jestli vás tohle virtuální cestování díky blogu aspoň trošku oslovilo, tak to zkuste sami a JEĎTE!!! Nebojte se toho, vyražte a nebudete litovat. Taky jsem si kdysi neuměl představit, že bych takhle cestoval a dneska bych to za nic nevyměnil. A nemusí to nutně být na půl roku a daleko z domova, ono kolikrát na vás čekají žážitky doslova za humny.
Cestování vás vnitřně krásně obohatí a je to něco, co vám nikdo nikdy nevezme. Jo a jen tak mimochodem – v Glóbu či v Kaufu to fakt nekoupíte. 😉
Poznávání cizích kultur, potkávání obyčejných lidí, dozvídání se o jejich osudech, koštování exotických drinků či jídel, spatření mnohdy neskutečných přírodních krás či lidských výtvorů a staveb a spousta dalšího – to vše na vás čeká.
Rád si sem tam pročítám blog a prohlížím fotky, protože díky tomu ve mě znovu ožívají zážitky z mých toulek – vůně koření na tržišti v Indii, smích místních lidí v kuchyni v horách na treku v Nepálu, první pohled na budovu Opery v Sydney v Austrálii, pálivá chuť výborné polévky v Thajsku či dotknutí se Golden Rock v Barmě…
No a aby tady bylo i nějaké to foto, tak mám pro vás 2 koláže: „Tak šel čas během půlročních toulek“ 🙂
