48. den na PCT – 1 998 mil do Kanady

9.6.2019

Taky to vidíte? Máme tady solidní změnu v názvu článku!!! Ano, numero u mil již nezačíná dvojkou!!! Mám to méně než 2 000 mil do Kanady. 😉 Ráno si po osmé volám s bráchou + Petrou a hlavně vidím našeho nejmladšího člena rodiny – Dominika. 🙂 Za hodinku posnídám a připravuji se na nákup. Supermarket je vzdálený cca 1,8 míle, takže to bude cvičný trénink, aby mi nohy nevyšly z formy. 😉 Během cesty slunce přidává na teplotě a já fotím okolí.

On my way to supermarket – 1,8 miles.

Před 12 vycházím z obchodu a chystám se na půlhodinovou chůzi zpátky v tom pekle. A tu mi z ničeho nic zastaví starší pán a ptá se, kam mám namířeno. Po mé odpovědi KOA na mě mávne, ať si nasednu. Další sympatické setkání. Jak vystoupím, tak se borec s autem otočí a jede zpět. Ještě teď mě bolí brada, jak mi spadly sáňky…

Celé odpoledne mám víceméně volno a jsem schovaný ve stanu. Slunce neskutečně peče a bude hůř. Borec v autě mi říkal, že je nejlepší čas vyrazit zpátky do hor, kde to bude teplotně lepší. Přebaluji si nákup a chystám si vše na zítřejší návrat na trail. Zbývá mi posledních 50 mil v poušti a dorazím do Kennedy Meadows – brány do Sierry. Pomyslná 1. část trailu bude za mnou. Koukám na boty, které již posledních cca 60 mil prosí o zasloužený důchod. 😀 „Ještě chvilku vydržte“, povídám. Ale je fakt, že již cítím na každém kroku, jak je podrážka tenká a vzorek je místy pryč. Přepadá mě nostalgie, že za chvilku poletí do koše a to přitom smrdí tak, že to tady na blogu nemůžu popsat, protože to je nepublikovatelné. 😀 Ale to ony mě donesly až sem.

Dále si pročítám info na FB ohledně aktuálního stavu Sierry. Letos to je o good timingu – dobrém načasování. Již jsou na FB luxus fotky od hikerů, kteří prošli první úseky, ale všude píšou, že tohle opravdu nejsou kopce zadarmo. Ale já jsem spíše horský typ, takže na tohle se těším. Ale přistupuji k tomu se zdravým respektem.

Pozdě odpoledne ještě poletuji po kempu a fotím.