17.-22.2012 – Dnešní ráno se neslo v duchu pohoda a klid, protože nebylo kam spěchat. 🙂 Dopoledne jsme zjistili, že tady dneska probíhá stávka dopravy a na tohle se nabalily další podniky jako obchody, restaurace, služby, atd. Takže to znamenalo, že batohy dneska sto pro nedorazí. Když jsem šel s Martinem shánět pohledy a průvodce na Indii, tak nás uvítala velice poklidná Pokhara – na ulicích se hrál kriket, žádný šrumec a blázinec, prostě pohoda a klídek.
Naštěstí některé obchůdky byly otevřené a tak jsem sehnal, co jsem chtěl a fičeli zpátky na hotel. Pro mnoho domácností podle všeho ještě není samozřejmost mít pitnou vodu doma a tak není nic neobvyklého, když vidíte řadu kanystrů, které čekají na naplnění u zdroje pitné vody, který je na hlavní silnici.
Po obědě jsem opět psal a dával do kupy fotky, abych mohl co nejvíc hodit na net. Odpoledne jsme pak s Jirkou zaparkovali do jedné resturačky s wifi, dali jsme si pivka v akci a podařilo se mi naházet další články. Večer dorazil Martin a na pohodu jsme zašli na večeři a doklepli pohodový den.
Další den se nesl ve zcela stejném duchu jako včerejšek. 🙂 Opět byla stávka, opět nám řekli, že batohy dneska nepřijdou a tak jsme dopoledne jen tak polehávali a já pokračoval v psaní, ať můžu publikovat další článek. Odpoledne bylo podle včerejší šablony – opět do restauračky na internet, ale dneska to byl sakra boj s připojením, ale nakonec se zadařilo. 🙂 Bylo to hlavně kvůli dešti, který tady pravidelně každé odpoledne začne kolem 4 odpoledne na cca 2 h, takže si podle toho můžete seřizovat hodinky. 🙂
Navečer jsme vyrazili do čínské restauračky, ať trošku změníme jídelníček. 🙂
Můžete hádat, jak probíhal dnešek. 🙂 Nějak se nám zalíbilo jen tak polehávat a lehce si užívat a tak jsme nic nehrotili. Během cestování je fajn sem tam vypnout, nic neřešit a jen si užívat a načerpat energii na další zemi a dobrodružství. 🙂 Stále jsme taky čekali na batohy a po snídani jsme se dozvěděli, že by batohy měli dorazit kolem 1 odpoledne, takže konečně dobrá zpráva. Dopoledne se mi podařilo dopsat článek o Annapurna treku a připravit fotky na web, takže kolem poledne jsem aktivně šel do restauračky, že hodím článek na web, ale nikde nejel internet a tak jsem fičel zpátky na hotel. Odpoledne následoval pokus č. 2 a zadařilo se. 🙂 Takže jste už taky mohli virtuálně trekovat. A k večeru opět začalo pršet, fakt je to tady přesné jak Švýcary. 🙂 Dnešní večer jsme zvolili italskou kuchyni, takže jsme si dali pizzu. Po večeři na nás v hotelu čekaly batohy. Konečně!!! 🙂 Samozřejmě jsme také sledovali hokej, i když pouze psanou formou na iDnes.cz. Bohužel se dneska nezadařilo, takže budeme muset držet palce zítra. 🙂
Ráno jsme zjistili, že se opět pro velký úspěch stávkuje a hned další 3 dny. No supr. Takže jediné okno, co jsme měli na odjezd, bylo včera, ale to jsme ještě neměli batohy. Na pohodu jsme strávili další den v Pokhara – sledovali telku, dopisovali blog, atd. A vždy si odskočili na nějaké výborné jídlo. Odpoledne jsme „fandili“ našim v hokeji – opět přes iDnes.cz – a tentokrát se zadařilo a vyhráli jsme. 🙂 Večeře se tentokrát nesla v duchu indické kuchyně. 🙂 Než jsme ale našli tu pravou restauračku, tak jsme uprostřed hlavní ulice narazili na promítání filmu.
Diváci na pohodu seděli přímo na ulici, takže když jelo kolem auto, tak se diváci lehce posunuli a auto pomalu projelo. 🙂
Dneska jsme s Marťasem po snídani – už jsme měli oblíbenou restauračku, kde nás vítali a hned věděli, jaký čaj si dáme + měli jsme rituál – donesli jsme si ještě závitek a čoko croissant – zašli do pár travel agentur zjistit, zda se nějak dostaneme do Chitwan národního parku, ale jediná možnost bylo taxi a to hodně drahé – kolem 8-10 000 rupií. Za bus by to bylo kolem 500 na osobu. Takže jsme to odpískali a smířili se s tím, že vyrazíme z Pokhara až ve středu. Dopoledne jsem se vrhl na plánování Indie, protože se už blíží. 🙂 V Indii chceme podniknout nějaké trekování v Ladakhu – Leh, ale cesta po zemi je na dlouho a nějak nám to nepasovalo do časového plánu, tak si v Indii ještě zalétáme. 🙂 Odpoledne jsme teda s Jirkou zašli na pivko a přes net jsme pořešili letenky.
Poslední den v Pokhara jsme po snídani zabookovali lístky na bus do Chitwan. Já jsem si pak dal 4 h procházku k nedaleké World Peace Pagoda. Nejprve jsem ale potřeboval vybrat peníze, ale bankomat mi zahlásil, že nemá peníze. 🙂 Tohle se mi ještě teda nestalo. 🙂 Cesta vedla nejprve kolem zaplavených políček, které jsou pro mě pořád fotogenické a nemám jich dost. 🙂
Cesta se po chvíli stočila prudce nahoru a vedla příjemným lesem. Protože jsem vytrénovaný z Annapurna treku, tak jsem svižně předháněl jednu skupinku za druhou. 🙂 A to si tak jdete lesem a najednou z ničeho nic narazíte na 4 buvoly, jak se chladí v jakémsi „bazénku“. 🙂
Na vrcholu na mě vykouklo krásné údolí s jezerem Phewa Tal a Pokharou, které jsme měl jako na dlani.
Prošel jsem se kolem pagody, pofotil a vyrazil druhou cestou přímo jezeru. U jezera jsem si vzal loďku a na pohodu dokončil příjemný okruh.
Odpoledne jsem dopisoval blog a večer jsme vyrazili na poslední večeři v Pokhara. Zítra konečně fičíme do Chitwanu. 🙂