27. den na CDT

30.5.2022 – road walk do Chama III

Tak noc byla solidní maso. Již během psaní článku vítr mlátil se stanem tak, že jsem čekal, kdy se roztrhá. Ale Zpacks je mega držák a poradil si tím. A dokonce v noci krátce PRŠELO. Toto je poprvé na trailu, kdy jsem zažil padající kapky. 27. den. 😉

Vstávám před sedmou a vidím, že ostatní už jsou sbaleni. Chvilku si hraji s myšlenkou, že si budu vařit snídani, ale nakonec vyhraje opět restaurace, která otvírá v sedm. Nakonec se tam sejdeme všichni, dokonce i poslední člen ze 4 mušketýrů, který včera nedorazil. Dávám si klasiku – vajíčka, slaninu, hash brown, toust + ledový čaj. Během snídaně čtyřka odchází a přichází nový hiker – trail jméno Wing nut. Začínal, a teď se podržte, 11.5.!!! A to nic nepřeskakuje – dokonce i z Grants něco vymyslel, ale uznal, že to byl masakr.

Po osmé jsem připraven dorazit poslední den road walk do Chama a loučím se s Wing nut. Už se těším, až to budu mít hotovo. Dneska by to mělo být cca 25 mil, takže opět plánuji cca 9-ti mílové bloky. Vydatná snídaně nastartovala tělo na maximální výkon a já ukrajuji jednu míli za druhou. I tak mě do hodiny dožene Wing nut a valí to dál. Při snídani mi říkal, že denně dává 30 a více mil! Prostě chodecká mašina. Díky tomu, že ho mám chvilku před sebou v celkem zajímavém finálním stoupání, tak toho využívám a fotím.

Počasí celkem spolupracuje – je sice slunečno, ale sem tam foukne či se do cesty paprsku postaví mrak. Mám za sebou 9 mil, jsem dobře rozjetý a ke křižovatce silnic 112 a 64 to jsou 4 míle. OK, pauza se zatím nekoná, pokračujeme dál. Za chvilku v dálce vidím 4 mušketýry, takže ani oni si zatím nedávají pauzu. Za jednou zatáčkou se proti mě v dáli postaví obrovské kopce se sněhem – toto je již Colorado! 😉

Za cca 4 h a něco jsem na křižovatce. Páni, takto se mi líbí – mám za sebou 13 mil a ani to nebolelo. 😉 Mušketýři stále pokračují, tak já musím taky. 😂. Nyní naskočím na silnici 64, která vede přímo do Chama. Tady to je ale daleko jiný provoz. Je to jedno auto za druhým, ale je zde široký “odstavný” pruh, takže to jde. Po chvilce mi zmizí 4 musketyros. Tož, tak ti jsou rychlí. Já potřebuji pauzu a hledám nějaké šikovné místo. Na stojáka u frekventované silnice se mi moc nechce. 😂 A tu na druhé straně vidím vizuálně krásný mini obchod, který je sice zavřený, ale to mi vůbec nevadí. Je tam lavička a to je přesně, co potřebuji.

Po cca 20 minutách, kdy doplním energii a vydechnu, jsem připraven dojít až do Chama. Podle navigace to je jen cca 10 mil. Paráda, tohle mě solidně nakopne. Jenže odpoledne začlo tělo dávat jasně najevo, že toho road walku už má, kulantně řečeno, plné brejle. 😂 Lopatka mi dává solidní čočku a do toho už cítím, že chodidla jedou z posledního. A tak je ukecávám ale: “Ještě půl hodiny.” A za další půl hodinu to samé. 😂 Fotím si okolí, samozřejmě nesmí chybět nejčastější zvíře Nového Mexika (krávy) a tu si všimnu jednoho rozdílu oproti fotkám s krávami ze začátku.

Taky jste si všimli, že tady se krávy pasou na zelené trávě?! 😂 Jakmile se začnou objevovat první domky a cedule ala “Vítejte v Chama – už jen 3 míle”, tak se samozřejmě morálka zvedne.

Do “centra” dorazím po čtvrté a hned jdu do RV parku. Těsně před vstupem si na opačné straně cesty všimnu vtipného nápisu a musím si to vyfotit pro bývalé kolegyně a kolegy z práce. 😉

Pak už řeším ubytování a zatím platím 2 noci. Uvidíme, jak na tom budu zítra večer. Po zaplacení obvykle následuje mapka kempu a vysvětlování, kde co je. Tady ne. Provozní kempu mě naloží do golfového vozítka, projede kolem prádelny, záchodů, sprch a zakončí to na místě, kde si můžu postavit stan. Tak se mi to líbí – to je správný způsob seznámení s kempem. 😉

Postavím stan, chvilku vydechnu, a pak se chystám do města na večeři. Dneska je ale Memorial day a spousta restaurací je zavřená. Podle Google mapy mám tedy v plánu zajít do pizzerie, která je vzdálena 1 km. Před sebou vidím 3 hikery, tak mám za to, že míří do stejného podniku. Ale najednou je vidím otáčet se a jdou mi naproti. Ano, i pizzerie byla zavřená, i když Google mapy tvrdily něco jiného. 😉 Naše poslední šance je Subway, který víc jak půl km zpátky. OK, jsme hladoví, takže to bereme. Dávám se s nimi do diskuze – jejich trail jména jsou Clean sweep, Pirate a Gump. Tentokrát jsem dával pozor a zapamatoval jsem si je. 😉 V Subway si dáváme obří bagety a hned se do nich pustíme. Sedím u stolu s Gumpem a dozvídám se, že je z Indie. Tož hned máme společné téma, protože jsem kdysi v Indii byl. Samozřejmě se hlavně bavíme o trailech. Během té doby dorazí do Subway i jeden z mušketýrů a dozvídám se, že to nakonec vzali nějakou oklikou, aby se někde najedli. Tak proto mi zmizeli. 😉 Před sedmou se všichni loučíme a já se vracím do RV parku.

Můj večerní program od 19:15 je jasný – koupit si nové boty, nahodit 4 články + 5. napsat a vybrat foto. Končím kolem půlnoci, ale zítra mám zero day (volno), takže na pohodu. 😉

dneska: 25 mil (40 km), total: 524 mil (838 km) přeskočeno kvůli uzavírce: 77 mil (123 km)