12.8.2019
Při psaní dnešního článku jsem zjistil, že mi ty čísla budou hrát celý srpen. 
1. srpna byl 101. den, 11. srpna 111. den, dneska je 12. srpna a mám 112. den. Taky to vidíte? 
Noc byla chladnější, ale ráno nás uvítalo slunce. Ale i tak byli některé věci vlhké. Překvapivě se mi podaří stihnout ranní kolečko do hodiny a 10 minut!!! Solidní zlepšení. 
Vyrážím po Kubovi a v hlavě nastává velké loučení. S kým? Se státem Kalifornie. Je to skoro k neuvěření, ale po 112 dnech a 1 692 mílích opustím první stát ze tří, kterými prochází PCT. Dalším na řadě je Oregon. A tak jdu sám a promítám si minulé dny, týdny a měsíce. Kuba se šel podívat na jednu chatrč u trailu, a tak na hranici Kalifornie/Oregon dorazím jako první v 9:31 místního času. Je to tam – první stát je za mnou!!! Paráda, bylo na čase. Samozřejmě začne focení.
California/Oregon border!!!
Za chvilku dorazí Kuba a Martin. Na všech třech je vidět radost, že konečně máme Kalifornii hotovou. Z opačného směru přijde pár a řekne nám, že brzy narazíme na trail magic. A tak se nezdržujeme a valíme to dál. Za chvilku jsme tam. A tady to byl dvojnásobný trail magic. Je to ten samý pár sympatických důchodců, které jsem potkal 14.6., když jsem vyšel z Kennedy Meadows do Sierry!!!
First trail magic in Oregon.
Dokonce tady měli i tu plachtu z Kennedy Meadows, kde jsem se podepisoval. Samozřejmě tady v Oregonu byla připravena nová.
My signature – Jingle Bell. One is from Kennedy Meadows, second one from Oregon.
Tohle setkání mělo opravdu spešl kouzlo (magic). A protože pár je z Oregonu, tak měli pro nás připravený uvítací ceremoniál. Ten se skládal ze 2 částí. První zahrnovala umytí rukou, aby jsme „smyly“ z rukou Kalifornii, kterou máme za sebou a byli připraveni na Oregon. V druhé části se sedělo na „trůnu“ z pařezu, v ruce panák tequily a po ofiko uvítání od pana domácího šup panáka do sebe. Já jsem nechtěl pít alkohol, tak jsem měl panáka Fanty. 
Krásný ceremoniál, jen co je pravda.
Welcoming ceremony in Oregon.
Pak jsme tam seděli, kecali, pili a dostali jsme i něco k snědku. Byli jsme tam my 3, jeden Japonec a 2 holčiny, které šly opačným směrem. Japonec se toho nebál a na slunci během hodiny a něco do sebe překlopil 3 piva + ten panák tequily. Výsledek se dostavil brzo – bylo jasně vidět, že má solidně nakoupeno.
Trail magic party.
My se zvedáme kolem půl 12, rozloučíme se a ještě jednou děkujeme za parádní trail magic. Trail vede mírně do kopce a otvírá nám výhled do okolí. Vypadá to, že i Oregon má co nabídnout.
First miles in Oregon.
Na míli 1 696 ve 13:30 dáváme pauzu na oběd. Domluvíme se, že to dosáhneme až k poslednímu ofiko kempu před silnicí 99, kde zítra budeme stopovat do Ashlandu. Je půl 3 odpoledne a čeká mě 16,4 mil. Bude třeba do toho šlápnout. Trail mírně klesá, aby nás poté prověřil při dalším stoupání. Ale neustále jsou k vidění parádní vyhledy, tak mi nějaké stoupání nevadí.
Afternoon hiking.
Následuje opět klesání a následné delší stoupání, které jsou schované v lese. Kolem 5 odpoledne si dám tradiční desetiminutovku na svačinu a pak valím dál. Po 6 jsem úspěšně na konci stoupání a naskytne se mi neuvěřitelný pohled na parádní údolí, spoustu hor v pozadí a opět Mt. Shasta. Holčiny u trail magic Kubovi říkaly, že Mt. Shasta bude ještě dlouho vidět.
Breathtaking view at valley.
Za chvilku vidím Kubu u trailu sedět v židli a popíjet. Ano, byl to další trail magic. Čekaly na nás 2 boxy a v nich spousta drinků v plechu. No tak to vypadá, že Oregon opravdu ví, jak se má zapsat hned první den. Dám si třešňový 7 up a užívám si večerní pohodu. Za cca 20 minut ale musíme dál, stále máme před sebou cca 4,5 míle. Na míli 1 709 nabereme vodu a valíme to z kopce dolů.
PCT sign at tree.
Do kempu dorazím před půl 9 a rychle stavím stan a vařím večeři. Už začíná být znát, že se dny zkracují. V 9 večer je už tma. Na večeři byla opět rýže ze stáje Knorr.
Jestli ten Oregon bude pokračovat, jak dneska začal, tak to bude jedna velká paráda.
Dneska: 24 mil, total: 1 712 mil