4.5.2019
Ráno vstávám po šesté. Ne, není to překlep. Já vím, překvapuji, co? 
Ale má to prostý důvod. Co se týká jidla, tak špajz je prázdný krom záložní bramborové kaše. Snídaně je v plánu v městečku Idyllwild, protože dneska mám tzv. zero day – den, kdy nenašlapu žádnou míli na PCT. Chození po obchodech, restauracích, prádelně, atd. se nepočítá. Je to den, kdy si zařídíte vše potřebné na další dny, odpočinete si, pořádně jíte a nemusíte si to vařit, atd.
Odbočuji z trailu a jdu cca 2,6 míle na parkoviště Humber park. Je sobota, tak doufám, že někdo tam někoho poveze a pojede zpátky do centra. Bohužel zatím nic a tak šlapu dál z parkoviště do centra. Po cca 20 minutách jede první auto dolů. Nahodím palec a auto zastavuje. Vidím, že již nabral jiné hikery a tak hodím svůj bágl i sebe do otevřeného kufru obrovského pick-upu. 
S větrem ve vlasech jsem za chvilku v centru. Paráda.
On my way to town and my “taxi“ to downtown of Idylwild.
Rozhlížím se kolem a tu slyším: “Happy birthday, Jan.“ Erin, Felicia, Dave a 2 nové holčiny mě zdraví. Domlouváme se na večerní akci a já fičím posnídat. Dám si pořádnou snídani a hledám kemp podle mapy.
Proper breakfast in Idylwild.
PCT hikeři mají speciálně vyhrazené místo, takže nás tam je hromada.
PCT hikers in campgroud.
Vybalím se a připravuji si věci na praní. A jak chodí hikeři prát, když chtějí vyprat co nejvíce hader? Já šel v termo prádle, co v něm spím a nepromokavé bundě. A nebo tu je varianta, že vám v prádelně půjčí nějaké kalhoty a bundu. Zatím takový tvrďák nejsem. 
Během praní a sušení píšu a nahazuji článek za minulý den. Dorazím zpět do kempu a je poledne. Toto letí. Volám si s našima a ségrou. Kolem 1 odpoledne si dávám sprchu po 11 dnech. Ano, je to 11 dní a ano, je to normální na PCT. Neútočil jsem na rekord: Počet dní bez sprchy. 
Vycházím jako znovuzrozený a když se obleču do voňavého trička a kalhot, tak tomu málem nevěřím. Pak si udělám seznam, co nakoupit a v žabkách jak beach-boy vyrážím na nákupy. A tady je nákup na dalších 6 dní.
My foods for next 6 days.
Nez všechno seženu a vrátím se, tak je 5 odpoledne. Vše si balím a připravuji se na zítřejší návrat do divočiny. Mezitím mi chodí spousta přání z ČR – všem díky moc za přání a podporu. Vážím si toho. Kolem sedmi dorazím do Brewpub, kde se za chvilku objeví zbytek party – Erin, Avi, Felicia a její přítel, Nate, Dave, 2 nové holčiny – Scout a Buffy a pak týpek, který mi přijde v kuse zhulený a má na sobě župan!!! Pak se dovídám, že to je taky PCT hiker. Nechápu. Avi cosik řeší s číšníkem a já do toho vstoupím, že první runda bude na mě. A Avi má výraz: Jasné. Objednáme si drinky a večeři a zábava je plném proudu. V půlce jídla začne číšník všem dávat účty. Dostanou všichni kromě mě. Na otázku, co to jako je, mi číšník říká: “Máš dobré kamarády.“ Jj, oni mi koupili večeři a pivo. Nemám slov, protože některé znám sotva 2 týdny a jiné ode dneška.
Birthday party.
Pak se přesuneme do dalšího podniku, kde je karaoke a parádně to tam rozjeli. Teda zbytek bandy, protože já neumím zpívat česky, natož anglicky.
Karaoke.
Tam jsem aspoň zbytku koupil po pivu, abych to nějak srovnal. Končíme v 10:30, loučíme se a já valím do kempu. Usínám ani nevím jak.
Ani jsem to tak neplánoval, ale fajně se to sešlo, že jsem plánoval zero day, zbytek bandy taky a do toho jsem měl narozky. Idylwild je krásné poklidné městečko, které 100% doporučuji na den volna během PCT.
Idylwild.
Dneska: 0 mil, total: 179 mil