80. den na PCT – 1 592 mil do Kanady

11.7.2019

Proberu se po 7 a ze spacáku vylezu v 7:20. Venku krásně svítí slunce na protilehlý skalní masív, tak mám ranní kolečko s luxus výhledem.

Po půl deváté vyrážím směrem dolů do údolí. Hlavní je, že tam není žádné sněhové peklo. Na druhé straně mě čekaly 2 solidní sněhové traverzy. Tady jsem zpomalil na rychlost želva a postupoval krok za krokem.

Morning hike with amazing views.

Pokračuji lesem, míjím místo, kde stanovali pánové Kuba a Martin a nabírám vodu. Je zde ale takové množství komárů, že filtrování vody nechám na později. V 10:30 mám krátkou pauzu a kontroluji progres a profil trailu. Chci opět ujít 22 mil, tak to znamená, že budu muset prásknout do koní. Les mi dělá společnost až do cca poledne, kdy přecházím silnici.

Hiking in forest.

Poté se trail zvedá směrem nahoru a já cítím, jak ze mě začíná téct pot. Krátká část vedla lesem, ale pak se to otevřelo a já nestačil koukat kolem. Cestou nahoru potkávám spoustu denních hikerů, kteří jsou nadšení z PCT. A byl tam i pán, který dělal trail magic. Paráda. Jakmile jsem vystoupil na „vrchol“, tak se mi naskytl pohled na jezero Twin a nekončící zasněžené hory v pozadí. Nebo pohled do dalšího údolí. Nebo pohled na jezero Upper Blue. Naprostá bomba. Dramaturgie dnešního dne byla vypilovaná do posledního detailu.

Stunning morning/afternoon part of trail around lakes.

Kolem 2 odpoledne si po té parádě dávám hodinovou pauzu na jídlo a přemýšlím o tom, že takovou krásu vymyslí jen příroda sama. Kolem 3 vyrážím směrem dolů do lesa, kde je bohužel sníh. Naštěstí to nebylo na dlouho a pokračoval jsem po kamení opět nahoru. Tam se to opět otevřelo a další výhledy.

Another view.

Postupuji kolem skal dolů po sněhu, ale tady mi to spíš pomáhá, protože na sněhu beru zkratku. Opět se vrhnu do protějšího kopce a čeká mě delší stoupání. Asi díky vydatnému obědu šlapu jak mašina a nemilosrdně ukrajuji výškové metry. Kolem 5 jsem na nejvyšším bodě a výhledy jsou opět luxus.

On my way to Carson pass.

Sestupuji dolů k silnici, kde je Carson pass. A tohle je hogo fogo trail – široký, spousta kamenných schodů, upravený, atd. Přejdu silnici a pokračuji dále.

Carson pass.

Trail se chvilku točí v blízkosti cesty, ale pak ostře zabočí doprava a něco málo musím nastoupat. Pak už to je parádní rovinka a jde se mi pořád dobře.

Last mile during evening.

A to tak jdu, jdu a najednou mi trail zmizí v nízké trávě. Vytahuji mobil a zjišťuji, že jsem úplně mimo trail, naštěstí nad ním. Myslím si, že chápu dost věcí, ale jak jsem mohl blbě odbočit z trailu nepochopím. Tak se vrhám dolů zpět na trail a hned beru i vodu.

Poslední cca 2 míle vedou krásnou rozlehlou loukou. Jen je tam spousta brodů a nakonec musím i do vody, takže kolem 7 večer mám solidně mokré tenisky.

Beautiful meadow, but a lot of water.

Nakonec parkuji u malých stromků kolem půl osmé. Jen se zastavím a vytahuji stan, tak cítím, jak mi někdo pije krev. A než se otočím, tak kolem mě krouží celá armáda komárů, připravená „zpříjemnit“ mi zbytek večera. Na večeři bylo kuře s rýží od Mountain Housu. Kvůli pachové stopě jím venku, a tak dneska jsem na střídačku jedl a odháněl komáry. Zítra mě čeká pouze 12 mil do Echo Lake, kde budu stopovat do South Lake Tahoe. Potřebuji doplnit zásoby na další dny.

Dneska: 22 mil, total: 1 080 mil